Toxoplasma gondii – původce toxoplazmózy - 2. část

V první části jsme zakončili povídání o toxoplazmóze slibem, že se ještě důkladněji podíváme jak je to s tím masem a zeleninou.

Už víme, že T. gondii uzavírá svůj sexuální cyklus pouze v kočkovitých šelmách a v podobě oocysty – tedy infekčního stádia, která jsou v jejich trusu vylučována do prostředí po dobu asi 2 týdnů. Podívejme se, co se s oocystou děje dál, poté co opustí kočičí střeva. Oocysty jsou na pobyt v nehostinném venkovním světě dobře připraveny. Jsou maličké (asi 11 x 12 µm – to je tisícina milimetru) a mají tlustou stěnu, která dobře chrání zárodečná stadia uvnitř. Díky tomu vydrží životaschopné až jeden rok.

Kočka se vykálí venku, zahrábne trus na zahrádce a jde si po svých. Oocysty čekají. Přichází mezihostitelé - malí savci (hlavně myšovití), kteří požírají zeleninu, semínka, drobný hmyz a některý slupne s potravou (nebo s vodou) také čekající oocysty. Ty projdou díky silné stěně žaludkem, dostanou se do střeva mezihostitele, kde se jejich obal rychle rozpustí a uvolněná zárodečná stadia (zvaná sporozoiti) pronikají do krve a orgánů. Přednost dávají mízním uzlinám, nervové tkáni, ale také svalovině, játrům a srdci. V této době se intenzivně množí, umí se rychle pohybovat, jsou velcí asi 5 – 7µm a jmenují se tachyzoiti. Název tachyzoit mají z řeckého slova: „tachys“ = rychlý.

Tachyzoiti se rychle množí v organismu hostitele (mezihostitele) a ten začne během 2 – 3 týdnů reagovat tvorbou protilátek. Protože protilátky prvoky obalí, slepí a zabíjejí je, začne se toxoplazma bránit, aby jako druh přežila – ve svalovině a dalších tkáních se skupinky tachyzoitů uzavírají do drobounkých cyst, tzv. tkáňových cyst (velkých maximálně tak 100 – 300 µm), razantně zpomalí a přejdou do stádia nazývaného bradyzoity („bradys“ = pomalý). Takto mohou bradyzoity v tkáňových cystách přežívat v organismu hostitele dlouhé roky i desetiletí.

Nákaza z masa

Mezihostiteli Toxoplasma gondii  mohou být všichni savci a patrně i ptáci. Bradyzoiti dřímající v tkáňových cystách jsou schopny po jejich rozpuštění ve střevě masožravých zvířat i člověka znovu nastartovat svou přeměnu v aktivní tachyzoity a množení. Zdrojem infekce je proto velmi často syrové nebo nedostatečně tepelně upravené maso všech člověkem konzumovaných zvířat. 

Nákaza ze zeleniny

Tady jsme v podstatě ve stejné pozici jako drobní savci požírající vegetaci, semínka a brouky, protože zelenina může být kontaminovaná pouze oocystami z kočičího trusu. Oocysty, stejně jako jiné cysty prvoků vylučované ze zažívacího traktu zvířat nebo člověka do prostředí, jsou na povrchu mírně lepivé, aby dobře ulpěly na vegetaci. Proto se přichytí třeba na mrkev, vnější listy salátu, ředkvičky… se kterou je zkonzumujeme. 

V části III. se podíváme na příznaky onemocnění u člověka, diagnostiku a prevenci – tedy jak to nechytit a když už to máme, tak co s tím udělat.

Literatura:

Volf P, Horák P: Paraziti a jejich biologie. 2007, nakladatelství Triton, ISBN 978-80-7387-008-9.
Hausmann K, Hülsmann N: Protozoologie. 2003, nakladatelství Academia, ISBN 80-200-0978-7.
Vaništa J.: Toxoplazmóza. In Havlík J. a kol. Infekční nemoci. Praha, Galén, 2002, 143 – 147

 

Autor: MVDr. Zuzana Čermáková, Ph.D.

Toxoplasma gondii – původce toxoplazmózy - 2. část
Vytvořeno04.05.2016
Na vašem soukromí nám záleží

Abychom Vám zpříjemnili nákup, používá společnost Top Zoo, s.r.o. cookies. Pokud budete nadále využívat naše služby na těchto stránkách, předpokládáme, že souhlasíte s používáním cookies. $SOUHLASIM

Povolit všeNepovolovat cookies