Švýcarský honič

Honáčtí psi ze země helvetského kříže jsou velmi bohatou skupinou navzájem podobných plemen. Švýcarský honič je snadno rozpoznatelný díky dvoubarevné srsti. Někdy bývá prezentován i pod méně častým názvem švýcarský laufhund, případně bernský nebo luzernský honič.

Základní informace

	PES	FENA
VÁHA (KG)	15 - 20	15 - 20
VÝŠKA (CM)	46 - 58	46 - 58
CELKOVÝ DOJEM	obdélníkové tělo se silnou a svalnatou stavbou	obdélníkové tělo se silnou a svalnatou stavbou
POVAHA	činný, přátelský, se silným hlasem	činná, přátelská, se silným hlasem
SRST	krátká, hladká, nebo dvojí hrubé struktury, bílá s odznaky červené až černé	krátká, hladká, nebo dvojí hrubé struktury, bílá s odznaky červené až černé
PRŮMĚRNÝ VĚK	12 - 14 let	12 - 14 let
NÁROČNOST NA VÝCHOVU	nenáročný	nenáročná
NÁROČNOST NA POHYB	náročný	náročná
FCI	honiči a barváři	honiči a barváři

Povaha plemene

Typický švýcarský honič je aktivní a přátelský stopař se silným hlasem, kterým se neopomene výrazně ozvat, kdykoliv narazí na nějakou stopu. Jedná se o přírodní plemeno nijak zásadně ovlivněné šlechtěním, díky čemuž se u něj po generace zachovaly původní instinkty, a především pak i vynikající lovecké schopnosti. Švýcarští honiči jsou perfektními společníky myslivců a v minulosti doprovázeli celé lovecké družiny na jejich pravidelné výpravy.

Mají dobrou schopnost kooperace ve smečce a z toho důvodu snáší samotu jen velmi špatně. Z chovatelského hlediska jde o důležitou informaci, neboť pokud se majitel svému psovi nemůže dostatečně věnovat, pak je vhodnější pořídit mu alespoň jednoho společníka. Jinak se však jedná o velmi krotké a oddané zvíře se silnou vazbou na psovoda a minimální náchylností k agresivitě. Je tolerantní a velmi snadno se cvičí, ačkoliv výcvik někdy komplikují sklony podléhat loveckým pudům, takže přivolání může být ztížené, pokud pes právě chytil stopu. Švýcarský honič dobře reaguje, je vhodným společníkem do rodiny a díky přirozeným sklonům k čistotnosti je vhodné jej chovat v interiéru.

Původ

Různé zdroje se rozcházejí v informacích o tom, kdy vlastně švýcarští honiči vznikli. Jisté je, že jde o poměrně staré plemeno, známé možná již z dob Keltů. Jiné zdroje kladou počátky jeho šlechtění do období kolem roku 1500. Jisté však je, že smečky švýcarských honičů se Evropou proháněly již před staletími, nejprve v oblasti francouzsko-švýcarského pohraničí, posléze se rozšířily i na další území.

Obliba nejrůznějších honáckých psů prožívala boom během 17. a 18. století, když však v následujících letech pomalu upadal zájem o lovecký sport, spolu s tím postupně mizeli i švýcarští honiči. Vzkřísit se je podařilo až na počátku 20. století, kdy byl ve Švýcarsku založen oficiální chovatelský klub. V roce 1933 byl ustanoven plemenný standard, který dnes spravuje Mezinárodní kynologická federace.

V České republice se zatím nejedná o příliš rozšířené plemeno, pokud se však podaří mezi zájemce o psy rozšířit informace o jeho vynikajících povahových vlastnostech, mohlo by se to v brzké době změnit.

Standardy a charakteristické rysy

Švýcarští honiči patří mezi středně velká plemena, dorůstají kohoutkové výšky kolem 46 – 58 cm a v dospělosti budou vážit zhruba 20 kilogramů. V srsti převládá bílá barva, odznaky jsou žlutooranžové, oranžné až červené a měly by být v ideálním případě plošně rozsáhlé (drobné menší barevné skvrnky nejsou na závadu). Struktura srsti je uznávaná ve dvou variantách – buď krátká a jemná, nebo dvojí hrubé struktury.

Tělo je silné a dobře osvalené; nohy jsou na první pohled kostnaté, přední jasně rovné. Zakončují je zakulacené tlapky s pevnými polštářky a tvrdými drápy. Zúžený konec ocasu je nesený buď vodorovně, nebo v mírném zakřivení.

Hlava švýcarských honičů je charakterizována úzkýma, ale velkýma svěšenýma ušima, nasazenýma vzadu. Nos je dlouhý, nosní hřbet mírně klenutý a velký černý čenich je opatřen širokými nozdrami. Švýcarský honič má středně velké oči lehce oválného tvaru, barva by měla být hnědá.

Využití

Dříve se používal k nahánění malé zvěře, v současnosti slouží i jako společník pro aktivní milovníky psů.

 

Za fotografie děkujeme chovatelské stanici z Vančáku.