Proč tučňáci nelétají?

Možná jste si sami všimli, že tučňáci nelétají, přemýšleli jste ale někdy nad tím, proč tomu tak je? Jak to, že ostatní ptáci létají a oni ne? Jsou snad tak líní? Křídla přece mají, tak kde je problém? Pojďme se společně podívat na některé informace a zajímavosti ze života těchto neobvyklých ptáků a zároveň si odpovědět na otázky spojené s jejich nelétavostí.

Proč tučňáci nelétají, i když mají křídla?

Odpověď je jednoduchá. Jelikož mají tělo dokonale přizpůsobené k plavání a lovu pod vodou, nemohou mít zároveň tělo přizpůsobené i k letu. Jejich tělo má torpédovitý tvar, jejich kosti mají větší hustotu, než kosti létavých ptáků, což jim potápění ještě více usnadňuje. Mezi prsty tučňáků nalezneme plovací blány, samotné nohy však slouží jen jako kormidlo. Pohyb pod vodou jim pak dále usnadňují také křídla, která fungují jako ploutve. Navíc mají tučňáci přizpůsobené k lovu pod vodou i další orgány, jako je třeba jícen, oči, či zbarvení. Ačkoliv by se někdy tučňákům schopnost létat určitě hodila (například když musí dojít dlouhé kilometry z místa svého hnízdiště až k moři), skvělá obratnost pod vodou mu přináší více výhod, než nevýhod, ze kterých tučňáci těží dodnes.

Skvělí plavci

Obecně lze tedy říci, že tučňáci jsou nelétaví ptáci, za to jsou ale skvělými plavci, což využívají hlavně při lovu. Většina druhů tučňáků žije zpravidla na jižní polokouli. Živí se hlavně rybami, a když nastane situace, kdy tučňáci pelichají a tráví určitou dobu pouze na souši, jsou schopni hladovět i dlouhé měsíce.

Tučňáci jsou velmi společenští tvorové a můžeme pozorovat, že život tráví v obrovských koloniích. U většiny druhů tučňáků se o mláďata střídavě stará matka i otec, ale když už jsou tučňáčata starší, v jednotlivých koloniích se vytvoří školky, a tak pak mohou vyrazit na lov oba rodiče. A kdo se o tučňáky ve školce stará? Je přece jasné, že tučňáčí mláďata se o sebe sama nepostarají, proto je třeba nějakého dospělého jedince, který na ně dá pozor. O školky se tedy starají buď mladí nehnízdící jedinci, nebo ti, kteří o svoji snůšku přišli.

Další zajímavostí z rodinného světa tučňáků je, že jde o tvory ryze monogamní, můžeme si tedy všimnout, že sameček dává samičce, kterou chce za družku, kamínek jako žádost o ruku.

Historie

Tučňáci nám byli po dlouhou dobu neznámými ptáky, objevili je totiž až v 16. století námořníci při svých námořních cestách kolem Jižní Ameriky a Afriky. Tyto neznámé ptáky pojmenovávali různě, někteří je nazývali opeřené ryby, jiní zase nelétavé černobílé husy. K nám do Evropy se tučňáci dostali až v 19. století. Pyšnit se jimi mohli však jen ty nejlepší zoologické zahrady, jejich chov byl totiž na tehdejší poměry dosti náročný. Dnes už si však na vlastní oči můžeme prohlédnout tyto nádherné ptáky v nejedné zoo.

 

Autor: Adriana Pospíšilová