Péče o krunýř suchozemských želv

Mohlo by se zdát, že pevný krunýř želvy nepotřebuje žádnou údržbu, ale opak je pravdou. Dokonce se i podle krunýře dá poznat do určité míry zdravotní stav želvy. A konečně skvělý stav a vzhled krunýře je nejen okrasou želvy, ale i vizitkou, jak se o želvu staráme. Někdo by mohl říci, nač tolik péče, že se v přírodě také o želvy nikdo nestará. Na druhé straně si musíme uvědomit, že v domácích podmínkách želvě chybí přirozené prostředí, volnost a rozmanitost stravy.

Krunýř želvy

Želva má krunýř složený ze dvou částí. Ty jsou na bocích spojené, buď srůstem nebo u některých druhů jen vazivem. Horní část, či jinak zvaný hřbetní štít (karapax) je vyklenutý vzhůru, spodní část, či břišní štít (plastron), bývá obvykle rovný u samic, samci ho mají prohnutý dovnitř. Tato odlišnost pomáhá želvám k udržení stability při kopulaci.

Když se želva narodí, má krunýř měkký, a ten pak časem postupně ztvrdne. Krunýř je nejlépe zbarvený právě po narození, s přibývajícím věkem ale postupně tmavne a původní zářivé tóny mizí. To způsobuje jednak stáří, ale i to, že se krunýř zanáší nečistotami. Krunýř se totiž zanáší nejen prachem, ale i třeba tím, že se želvy suchozemské zahrabávají v teráriu do substrátu.

Koupání

Také suchozemské želvy je potřeba alespoň jednou týdne vykoupat ve vlažné vodě. Pro zvýšení péče jim lze pak do krunýře, ale ne do kůže na nohách či hlavě, vmasírovat trochu jedlého oleje, nebo Indulony, což způsobí rozjasnění barev krunýře. Kosmetické přípravky ale želvě škodí. Koupat bychom měli i suchozemské želvy chované v zahradách, hlavně v teplých dnech nad 25°C. Koupel musí být vlažná, krunýř myjeme houbičkou, pak se želva osuší a nechá se vyhřát třeba pod žárovkou.

Přídavky ke stravě

Je asi jasné, že jednou z hlavních stavebních složek želvího krunýře je vápník. Bez něho je krunýř želv měkký, matný a nerovnoměrně rostlý, může dojít případně i k deformaci jejich čelistí. V obchodech lze již kupovat krmivo s přídavkem vápníku, protože jejich strava je na vápník chudá. Obvykle se to dělá tak, že se jim jídlo rozdrceným vápníkem jemně posype, ale je vhodné ho rozprášit i na zeminu třeba ve venkovním výběhu, pokud je nechováme v teráriu. Tady se nemusíme bát, že bychom je vápníkem předávkovali, protože přebytečné množství želva tělem přirozeně vyloučí. Želvám lze dávat sépiovou kost určenou třeba pro papoušky, nebo drcené vaječné skořápky.

Pro želvy je nutný vitamin D, který v přírodě získává pobytem na slunci. Bez něho může želva dostat křivici. Takže i želvu chovanou doma občas dáváme na sluníčko. Jejich životní prostor by měl být dostatečně větraný, ale želva by měla mít svůj chladnější úkryt. Nikdy bychom neměli skleněného terária umisťovat na balkón, protože zde hrozí přehřátí. Pokud želva nemá možnost být na sluníčku, měli bychom jim umožnit pobyt pod výbojkami nebo kompaktními zářivkami. Ty jsou právě náhradním zdrojem UVB záření.

Vady krunýře

Nejčastější vadou krunýře je jeho deformace, ať již horní nebo dolní strany. Jde většinou o vrozenou vadu, ale také důsledek špatného chovu nebo nevhodné stravy. Nově vylíhnuté želvičky mají odlišný tvar krunýře, než je běžné pro jejich druh, spodní části bývají většinou ostřejší či jinak nesouměrné. Mladá želva může mít postranní výrůstky, které, když mohou poranit měkké části těla, je třeba zapilovat pilníkem.

 

Autor: Barbora Darebná

Blog - AutorBarbora Darebná
ZvířePlazi
Péče o krunýř suchozemských želv
Vytvořeno07.04.2017

Abychom Vám zpříjemnili nákup, používá společnost Top Zoo, s.r.o. cookies. Pokud budete nadále využívat naše služby na těchto stránkách, předpokládáme, že souhlasíte s používáním cookies.

Rozumím