Octomilky jako krmivo

Octomilky můžeme přirovnat k ohni, dobrý sluha, ale zlý pán. Zlé je, když se dostanou do kuchyně, kde proti nim ale platí čistota a pozornost, abychom někde nenechali sklenku nedopitého vína, či jen slupku od banánu. Stejně tak kladou svá vajíčka do ovoce. Pokud se nastěhují do kuchyně, je velmi těžké se jich zbavit. Samičky dokáží naklást až 400 vajíček a nové octomilky se vylíhnou za 3 až 4 dny, záleží ale na teplotě. Dokáží se tak reprodukovat několikrát za měsíc. Octomilky také roznášejí různé bakterie či spóry plísní na jinak zdravé potraviny.

Popis

Octomilka obecná je hmyz a patří do čeledi octomilkovitých, řádu dvoukřídlých. Lidově se jim říká ovocné, vinné či banánové mušky, najdeme je proto i na kvasícím se ovoci, pustí se i do marmelád, ovocných šťáv a podobně. Tady je vidíme neradi, na druhou stranu se využívají jako laboratorní zvířata, ale hlavně jako krmivo pro různé chovy.

Pro studium života se používají i jako modelové organismy v biologii a v genetických studiích, fyziologii a evoluční biologii. Tady se z praktických důvodů často používá bezkřídlá mutace.

Přírodní octomilky obecné mají jasně červené oči a jsou dlouhé 2 až 4 mm. Jinak jsou zbarvené od světle žluté přes načervenale hnědou až po černou. Jejich beznohé larvy jsou dlouhé přibližně 7 mm a žijí v přírodě v hnijící dužnině ovoce, v chovu v živné půdě.

Chov octomilek

Octomilky jsou vynikajícím zdrojem potravy pro dravý hmyz, ale i některé druhy ryb, žáb a mláďata malých druhů ještěrů. Chovají se ve formě okřídlené, nebo častěji se zakrnělými křídly. To je totiž snadnější pro chov i pro manipulaci.

Pro chov se používají sklenice obsahu do 0,5 litru, překryté porézní tkaninou a zabezpečenou po stranách gumičkou. Chovat je lze i v PET lahvích, u kterých odřízneme horní zužující se část. Na dně bude asi 2 cm vysoká vrstva živné půdy, v PET lahvích asi 4 cm. Profesionální chovy pro ni používají agar, pivovarské kvasnice, bioklein a mimo další i kyselinu benzonovou a sorbovou.

Budeme potřebovat: 1 g agaru, 5 g cukru a stejně dětské krupice či 20 g kukuřičné mouky či šrotu, trochu kvasnic a 100 ml vody. Postup: ve 3/4 vody rozpustíme agar a necháme ho nabobtnat. Pak se vše bez kvasnic rozvaří (ne do bodu varu) již v chovné sklenici. Po zchladnutí přelijeme kvasnicemi rozmíchanými ve zbytku vody. Pak již vložíme složený filtrační papír a násadu octomilek. Vhodný substrát lze také koupit v obchodě. Octomilky se zdržují na papíře, ze kterého je pak snadno sklepeme.

Při optimální teplotě trvá jejich vývojový cyklus 8-10 dní. Z vajíček se larvy líhnou do 24 hodin, za 4 dny se 2x svlékají, potom se zakuklí a za 4 dny se líhnou dospělí jedinci. Optimální teplota pro chov je 22 až 25 °C, lze je chovat i při pokojové teplotě, ale jejich vývoj se prodlužuje. Naopak při vyšší teplotě, tj. 30 °C a více, začínají již degenerovat.

Různé

Octomilky se v přírodě dají lovit potravinovým atraktantem do lapače. Jeho nálevkovitý vletový otvor zabraňuje muškám v úniku. Octomilky jsou výborní letci i na velkou vzdálenost a mají i vynikající čich, proto si potravu snadno najdou. Doma se jich můžeme zbavit třeba rozházením hřebíčku, jehož vůně octomilky odpuzuje, mohou se topit v nedopité lahvi červeného vína, případně v misce s octem. Dobrá je i mucholapka, nějaká masožravá květena.

 

Autor: Barbora Darebná