Nebeští predátoři z Česka

Obratem nebeští predátoři nemám na mysli nic jiného než ptačí dravce. Nemusí jít nutně o velké ptáky, kteří budí respekt už jen velikostí svého těla, či rozpětím křídel. V Česku totiž najdeme i dravce o velikosti například kosa. Dravci patří mezi velkou hrozbu, a to především pro malé obratlovce, nemusí jít však nutně jen o myši, či hraboše, na pozoru by se měli mít třeba i králíci, či mláďata lesní zvěře. A jde dokonce i o hrozbu dlouhodobou, někteří dravci se totiž dožívají 20–30 let.

Dravci bývají charakterističtí svým špičatým zobákem a ostrými drápy, které je dělají ještě nebezpečnějšími. Dalším charakteristickým rysem je jejich dokonalý zrak, který je mnohokrát přesnější než ten lidský. Díky němu jsou schopni zpozorovat kořist i na dlouhé vzdálenosti.

Káně lesní

Mezi nejhojnější druh dravců patří v České republice káně lesní, jejich zajímavostí je proměnlivost jejich zbarvení, škála barev se totiž pohybuje od bílé až po černou. Hnízdo si staví vysoko v korunách stromů, aby se cítili bezpečně – jsou si totiž dobře vědomi toho, že by pro šelmy mohli být dobrou pochoutkou.

Káně lesní.

Jeřáb lesní

Dále u nás můžeme zahlédnout i jeřába lesního. Jeho dlouhý ocas mu umožňuje hbitě prolétávat mezi stromy v lese a praktikovat tam prudké otočky. Snášejí 2 až 4 vejce, o které se stará nejdříve samice, ale později se přidává k samci a loví s ním potravu.

Poštolka obecná

Počet poštolek obecných se však stále snižuje, a to nejen u nás, ale v celé Evropě. Jde o drobného ptáka velkého asi jako je hrdlička. Poštolky můžete poznat podle jejich třepotavého letu, kdy se snaží udržet na jednom místě a vyhlídnout si svou kořist, na kterou později střemhlavě zaútočí. Také si můžete všimnout, že mávají poměrně rychle křídly.

Poštolka obecná.

Luňák hnědý

Vzácně u nás zahlédnete například luňáka hnědého. Na našem území žije totiž jen několik desítek párů. Luňáci si staví hnízda vysoko v korunách stromů, avšak nepohrdnou ani hnízdy ostatních ptáků. Jsou časté případy, kdy luňáci využívají hnízda například volavek, kormoránů nebo vran.

Sokol stěhovavý

Dále se u nás vyskytuje také okolo půl stovky párů sokola stěhovavého. Poznáte ho podle tmavé šedočerné barvy, která na tvář dosahuje až z temene a tvoří tak nápadný „vous“. Sokoli loví téměř výhradně ptáky za letu, protože jejich lov není uzpůsobený pro kořist na zemi.

Sokol stěhovavý.

Orel skalní

Na severu Moravy se jisté instituce snaží o návrat orla skalního, úspěšné výsledky však ještě stále nemůžeme sledovat. Když orli pozorují svou kořist létají rychlostí zhruba 50-120 km/h. Při útoku střemhlav však dosahují rychlosti až 300 km/h. Často loví v párech a využívá tak spolupráce svého partnera.

Nejde však o čistě neohrožený druh, jejich stavy se stále snižují, a to kvůli neustálé lidské činnosti. Lidé staví domy a budovy i v jejich dříve přirozených oblastech, což jim snižuje dostupnost potravy, a naopak přináší nové hrozby, se kterými se musejí potýkat. Připočtěme k tomu neustálé kácení lesů, intenzivní zemědělskou činnost, sloupy vysokého napětí a ekologický problém je na světě.

 

Autor: Adriana Pospíšilová

Nebeští predátoři z Česka
Vytvořeno09.03.2017
Na vašem soukromí nám záleží

Abychom Vám zpříjemnili nákup, používá společnost Top Zoo, s.r.o. cookies. Pokud budete nadále využívat naše služby na těchto stránkách, předpokládáme, že souhlasíte s používáním cookies. $SOUHLASIM

Povolit všeNepovolovat cookies