Komondor

Samostatný a vyrovnaný pes, který jedná podle vlastního uvážení. Jsou věrní svému pánovi a jeho rodině, kterou střeží před cizími lidmi, ke kterým jsou nedůvěřiví. S jinými zvířaty vychází bez problémů.

 Základní informace

	PES	FENA
VÁHA (KG)	50 - 60	40 - 50
VÝŠKA (CM)	70 - 80	65 - 70
CELKOVÝ DOJEM	vysoký a silně stavěný	vysoká a silně stavěná
POVAHA	jistý, statečný při hlídání a obraně majetku	jistý, statečný při hlídání a obraně majetku
SRST	šňůrovitá, dlouhá, hrubá, slonovinová barva	šňůrovitá, dlouhá, hrubá, slonovinová barva
PRŮMĚRNÝ VĚK	12 let	12 let
NÁROČNOST NA VÝCHOVU	nenáročný	nenáročná
NÁROČNOST NA POHYB	nenáročný	nenáročná
FCI	plemena ovčácká, pastevecká a honácká	plemena ovčácká, pastevecká a honácká

Povaha plemene

Klidný, rozvážný a samostatný pes. Tito psi se vyznačují značně nedůvěřivou povahou a k cizím lidem jsou ostře odmítaví. Jsou však schopni akceptovat osoby, které pravidelně přicházející do domu. Pro svou nedůvěřivost vyžadují správnou socializaci a důslednou výchovu zkušeného chovatele.

Hlavní vlastností těchto psů je mimořádná věrnost svému pánovi a jeho rodině, kterou bezvýhradně střeží. K dětem se chová snášenlivě a chrání je. Dobře vychovaný komodor vychází bez problémů s jinými psy i domácími zvířaty.

Na jemu svěřeném pozemku si obvykle najde vyvýšené místo, ze kterého má přehled, a tam většinu dne odpočívá zdánlivě bez zájmu o okolí. Stačí však, aby kdokoliv překročil hranice svěřeného prostoru a komondor velmi rychle zasáhne.

Původ

Historie komondora je prastará a podle některých badatelů sahá až do dob stěhování národů. Je pravděpodobné, že v té době přitáhli z východoasijských stepí nejen kočovní pastevci náležící ke kmeni Maďarů, ale zároveň s nimi i jejich nepostradatelní psí pomocníci.

Označení komondor se poprvé objevuje až v roce 1544, pro maďarského pasteveckého psa bez bližšího určení. Základ názvu komondor tvoří slovo „komor“ což v maďarštině znamená pochmurný, zasmušilý, což skutečně odpovídá původní povaze psa.

Komodor byl od pradávna pomocník pastevců, který hlídal v maďarských pustách stáda ovcí a hovězího dobytka. Díky bílé barvě mohl být v noci snadno rozeznán od vlků a jiných predátorů. Tito psi se pohybovali na otevřených pustách, kde byli vystaveni větru, sněhu, dešti a slunci. Proti těmto nepříznivým povětrnostním podmínkám se dokonale přizpůsobili strukturou srsti, která je dlouhá knotovitá a nápadně připomíná ovčí rouno. V případě útoku navíc slouží zplstnatělá srst k zachycení a zmírnění účinků zubů protivníka.

Roku 1924 byl založen první spolek chovatelů komondorů, postupně bylo ustaveno několik standardů. Ve stejném roce byl přijat i první standard a v roce 1954 bylo plemeno uznáno FCI. Navzdory jistým změnám (dříve byly přípustné i jiné barvy než bílá a větší rozpětí ve velikostech) se celkový vzhled plemene v průběhu času výrazně neměnil.

Standardy a charakteristické rysy

Tělo komondora je čtvercového tvaru. Hřbet je krátký a silně osvalený. Záda se mírně svažují. Hlava je široká s očima tmavě hnědé barvy. Středně velké, svěšené uši ve tvaru písmene U jsou posazeny vysoko. Ocas je nízko nasazený a svěšený se špičkou směřující vzhůru. Končetiny jsou rovné.

Nejnápadnějším znakem tohoto psa je jeho srst. Skládá se z dlouhých, hrubých krycích chlupů a jemných vlnitých, které mají sklon plstnatění. Vznikají tak dlouhé zplstnatělé provazce chlupů, které mají na různých částech těla odlišnou délku. Ta závisí na věku psa, cca kolem pátého roku života dosahuje až na zem. Barva srsti komondora je vždy bílá. Tato hustá, plstnatá srst představuje dokonalou tepelnou izolaci, která v zimě dokáže udržet tělo v teple, zatímco v létě v relativním chladu. Světlá barva navíc dobře odráží sluneční paprsky.

Využití plemene

Je to ideální hlídač rozlehlých usedlostí, pozemků, továrních hal i skladů. V Maďarsku byl s úspěchem používán i jako policejní pes.

 

Za fotografie děkujeme chovatelské stanici KIRÁLY PUSZTA.