Kočičí tlapky

Anatomicky mají kočky a psi mnoho společného. Existuje však také celá řada rozdílných vlastností, které tato oblíbená domácí zvířata od sebe odlišují. Lze říci, že v mnoha oblastech tak vynikají kočky a v jiných zase psi. Kočkám je vlastní velká obratnost, dopadnou vždy na všechny čtyři, dokážou se nepozorovaně plížit a kořist loví ze zálohy. Psi se zase mohou pochlubit pevným skusem čelisti, trpělivým způsobem lovu a velkou vytrvalostí. A v čem ještě se liší? Třeba v tom, jakým způsobem jsou utvářeny jejich tlapky.

Tajemství sametových polštářků

Co se týče tlapek, zde mají opět navrch kočky. Jak známo, mají na rozdíl od psů schopnost vytahovat nebo zatahovat drápky - kočka tak může podle své aktuální nálady regulovat, jestli chce být připravena k boji nebo raději relaxovat s drápky bezpečně uloženými v měkkém polštářku okolní tkáně. Za všechno může specifická anatomická stavba svalů a šlach v distální části končetiny. Za normálních okolností drží dráp v pouzdru pomocí pružného vazu, pokud však kočka vědomě stáhne okolní svaly, vaz povolí a umožní drápu, aby se obnažil. U starších koček někdy může dojít k tomu, že drápy zůstávají trvale vytažené, což kočce způsobuje mírné komplikace. Tlapka s vytaženými drápky se totiž snadno zachytí třeba v měkkých površích, například v povlaku na pohovce nebo našem oblečení.

A co ještě?

Bohatství kočičích tlapek však nespočívá pouze ve schopnosti volně nakládat s tím, zda budou drápky právě vytažené nebo zatažené. Co ještě je na nich specifické? Třeba to, že vydrží vysokou teplotu. Jistě jste si všimli, že kočky v zimě milují pobyt na rozehřátém topení. Jak je možné, že se nespálí? Kočky mají totiž velmi odolnou kůži nejen na tlapkách a teploty, které by již člověku mohli způsobit popáleniny, kočkám ani v nejmenším nevadí. V zimě jsou tak schopné kráčet po rozpáleném topném tělese a užívat si to přesně tak labužnicky, jak to kočky dokážou.

Autor: Marek Kos