Havanský psík

Milý, přátelský a hravý pes, který je velmi oddaný svému pánovi. K cizím lidem je nedůvěřivý, ale s jinými psy a kočkami se snáší dobře. Výchova není náročná, jelikož se havanský psík rychle učí a rád plní povely.

Základní informace

	PES	FENA
VÁHA (KG)	3 - 6	7 - 10
VÝŠKA (CM)	22 - 29	39 - 45
CELKOVÝ DOJEM	malý, silný, krátkonohý s dlouhou, bujnou, měkkou a zvlněnou srstí	malá, silná, krátkonohá s dlouhou, bujnou, měkkou a zvlněnou srstí
POVAHA	bystrý, laskavý, veselý, okouzlující, hravý	bystrá, laskavá, veselá, okouzlující, hravá
SRST	přilehlá, hebká a dlouhá, na koncích mírně zvlněná s perleťovým nádechem, jakákoli barva	přilehlá, hebká a dlouhá, na koncích mírně zvlněná s perleťovým nádechem, jakákoli barva
PRŮMĚRNÝ VĚK	13 - 15 let	13 - 15 let
NÁROČNOST NA VÝCHOVU	nenáročný	nenáročná
NÁROČNOST NA POHYB	nenáročný	náročná
FCI	společenská plemena	společenská plemena

Povaha plemene

Havanský psík je velmi veselý, přívětivý, inteligentní, poslušný a citlivý pes. Je velmi oddaným a milým rodinný společníkem. Pro děti je výborným kamarádem, ale nemá rád přílišné škádlení, proto se více hodí k dětem odrostlejším. K cizím lidem může být podezíravý. Dobře se snáší i s jinými psy a kočkami.

Rychle se učí a rád plní pánovy povely. Toto plemeno je velice citlivé na tón hlasu, což je třeba zohlednit při výchově. Nevýhodou plemene je štěkání, kterým se snaží získat si pozornost, proto je třeba psa nadměrnému štěkání odnaučit, než se z toho stane zvyk.

Původ

Dnešní havanský psík vznikl na Kubě, kam byl dovezen italskými námořníky, ze staršího typu tzv. blanqvito de la Habana. Po celé 18. a 19. století byl chován v honosných domech aristokratických Kubánců. Na přelomu 20. století došlo ke změně módy a vlivů, takže se havanský psík z přepychových vil přesunul do mnohem skromnějších domů. V roce 1959 začal postupně z Kuby mizet a dnes se zde vyskytuje poměrně vzácně. I přesto zůstal během celého 20. století mazlíčkem a oblíbeným psem kubánských rodin.

O záchranu budoucnosti havanského psíka se zasloužili kubánští emigranti žijící v USA a jejich prostřednictvím také američtí chovatelé, manželé Goodaleovi. Dorothy Goodaleová se dozvěděla o existenci havanského psíka a začala pátrat po informacích o tomto plemeni. Podařilo se jí najít přistěhovalecké rodiny, od nichž získala šest havanských psíků s rodokmenem a o něco později ještě dalších pět psů. Její první chovná linie havanských psíků se objevila v roce 1974 a měla úspěch mezi dalšími chovateli. V roce 1979 se svým manželem založila Americký klub pro havanské psíky a v roce 1991 Kennel Club USA uznal havanského psíka jako samostatné plemeno.

Standardy a charakteristické rysy

Havanský psík má lehce zešikmené oči posazené těsně nad nosním hřbetem, ty mají mít co nejtmavší odstín hnědé. Uši jsou posazeny vysoko, mají mírně zaoblené konce a spadají volně podél hlavy. Tlapy jsou zakulacené s klenutými polštářky. Ocas je nesen vysoko a směrem k zádům se zaobluje, nebo může být rolovaně přetočený přes záda. Havanský psík nemá podsadu. Krycí srst je velmi dlouhá, měkká a jemná, může být zvlněná nebo kadeřavá.

Existují dva druhy zbarvení, čistě bílé s různými odstíny světle hnědé, tabákové a červenohnědé a povolené je také béžové zbarvení a černé skvrny.

Využití plemene

Havanský psík je ideálním rodinným společníkem, který si se svým pánem bude užívat každou volnou chvíli.

 

Za fotografie děkujeme chovatelské stranici From Bohemica Land.