Chov chřestýšů: Nebezpečný, ale vzrušující

Pro rozhodnutí chovat jedovaté hady musí být v prvé řadě odvaha. Pokud se k tomu odváží někdo z romantiky, měl by si uvědomit, že jde o jedovaté hady a jakákoliv neopatrnost nebo opomenutí může stát někoho i život. Ale nechceme jen strašit, chovat hady je úžasná věc, protože jde o tvory, kteří mají ohromné fluidum kolem sebe a pohled na ně je vždy úžasný. 

Základ

Chřestýši patří do rodu hadů z čeledi zmijovitých a žijí na americkém kontinentě. Typické pro ně je, že na konci ocasu mají chřestící zrohovatělé články. Podle nich má jméno celý rod, který má pak 29 druhů.

Pro chov jedovatých hadů je třeba mít podle našeho zákona ( 246/1992 Sb., novelizace 162/1993 Sb. a podle vyhlášky č. 411/2008) povolení. Lze samozřejmě chovat jedovaté hady, tedy i chřestýše, bez povolení, ale vystavujeme se tím nebezpečí, že k nám dorazí kontrola z Krajské veterinárního úřadu a můžeme se dostat do velikých problémů.

Bezpečnost chovu chřestýšů

Zajistit 100% bezpečnost asi nelze, jde o živého tvora, který se chová pro nás někdy nepředvídavě. Je to třeba problém při prvním vpuštění hada do terária. Prvním, kdo je v ohrožení zdraví, je sám chovatel. Je proto potřeba dodržovat přísná, i když někdy nepsaná bezpečnostní pravidla. Tím základním je asi zbytečně neprovokovat a nestresovat hada. Dále to jsou minimální manipulace, vytvoření podmínek, které nepotřebují další údržbu a pravidelné krmení.

Klady chování chřestýšů

Možná si někdo řekne, že chovat hady nejedovaté je snadné, proč tedy nechovat jedovaté? Spousta lidí si neklade za cíl dělat to, co mnoho lidí kolem nás, a chtějí i trochu víc, můžeme říct, že je to i o adrenalinu. Z celkového počtu asi 2700 druhů hadů na světě je jen asi 411 jedovatých. Proto chov jedovatých hadů může být přínosem zejména pro chovatele samého, neboť vyžaduje určitou psychickou úroveň a zejména sebekontrolu. Tady není místo na zvyšování nezdravého sebevědomí, ale zvyšování pocitu odpovědnosti za svoje konání a důkladnosti v tom, co člověk dělá. Někteří chovají jedovaté hady také pro výzkumné účely, pro někoho to je právě originální koníček. 

Druhy k chovu

Při výběru, zejména když jsme začátečníci, bychom měli vědět něco o nebezpečnosti. U jedovatých hadů to je agresivita zvířete, přesněji rychlost a možnost výpadu, protože v tom jsou hadi rozdílní. 

Chřestýš brazilský patří mezi klidnější druhy, ale patří k nejjedovatějším hadům Jižní Ameriky a mívá velké množství velmi účinného jedu. Jeho kousnutí končí většinou smrtí. Tento had má ještě 12 poddruhů.

Chřestýš mexický má v oblibě nejraději myši, potkany a také morčata.

Chřestýš rohatý patří spíše mezi menší druhy chřestýšů.

Chřestýš západní, chřestýš pruhoocasý.

Chřestýš texaský je v chladném období aktivní ve dne, v teplých dnech je z něj noční lovec, ve dne odpočívá v dírách v zemi. Také se v zimě shlukuje do skupin až třicet i více exemplářů a ukryti pod zemí společně přečkávají chladnou část roku. Živí se savci a ptáky do velikosti, které může spolknout vcelku.

Terárium pro chřestýše

Terárium by mělo být především zabezpečené proti úniku hada, ale i kořisti, která hledá cestu k záchraně před smrtí. Například bychom měli mít boky terária z lepeného skla. Terárium by mělo být velké minimálně 150 x 80 x 80 cm, raději však 200 x 100 x 100 cm, ale samozřejmě může být i větší. Na dno terária se dává směs jílu nebo rašeliny, písek, kameny, různá dřeva a odštěpky. Chřestýši většinou potřebují více světla a nádobu stále s čerstvou vodou. Je třeba vybudovat také různé skrýše, a to například ze stabilní sestavy kamenů.

Základy chovu

Velký rozdíl je, máme-li v chovu jednoho nebo více hadů, protože hadi mohou být nebezpeční i sami sobě. Jsou známé případy, že had jiného hada kousl do hlavy a pak je těžko dostaneme od sebe, proto se doporučuje chovat jedovaté hady po jednom exempláři.

Při nutné manipulaci se zvířetem podle jeho velikosti bychom měli mít hák či ještě lépe jistící hák, kleště, nebo pro mláďata pinzetu. Hada pak zafixujeme tak, že hlavu hada zmáčkneme prostředníčkem a ukazováčkem proti palci na hlavě, a tak můžeme regulovat otevření tlamy. Tuto operaci lze doplnit tak, že jemně vložíme hadovi dřevěnou kulatinu za jeho zuby.

Stejně jako ostatní hadi se i chřestýš musí během růstu pravidelně svlékat, neboť jeho kůže neroste. Svléká se třikrát až čtyřikrát ročně; vždy se přitom zbaví staré, odumřelé kůže, která je nahrazena novou.

Povolení k chovu jedovatých hadů

Žádost o povolení nebezpečného druhu zvířat se podává na Krajské veterinární správě. Zde bychom měli dostat základní instrukce a formulář k žádosti. K vyplněné žádosti je také nutno připojit kolek v hodnotě 500,- Kč pro jedno a 1000.- Kč pro dvě a více zvířat. Pracovník KVS provede kontrolu a v případě schválení je možno se do chovu pustit. Kontrola KVS se pak provádí i dál jednou za rok.

 

Autor: Barbora Darebná