Český strakatý pes

Příjemný a skromný společník s mírnou povahou. jsou to výborní hlídači, kteří ohlásí každou Vaší návštěvu. Je to temperamentní pes, který se ale podřídí svému pánovi.

Základní informace

	PES	FENA
VÁHA (KG)	15 - 20	15 - 20
VÝŠKA (CM)	45 - 53	43 - 51
CELKOVÝ DOJEM	střední velikosti, souměrné stavby těla s výrazem zdravé konstituce	střední velikosti, souměrné stavby těla s výrazem zdravé konstituce
POVAHA	mírný a přátelský, bystře sleduje své okolí, dobrý hlídač	mírná a přátelská, bystře sleduje své okolí, dobrý hlídač
SRST	krátká a přiléhavá, nebo dlouhá a mírně vlnitá, černo-žluto- bílá s tmavýma očima i čumákem, nebo  hnědo-žluto- bílá se světlejšíma očima i čumákem	krátká a přiléhavá, nebo dlouhá a mírně vlnitá, černo-žluto- bílá s tmavýma očima i čumákem, nebo  hnědo-žluto- bílá se světlejšíma očima i čumákem
PRŮMĚRNÝ VĚK	12 - 15 let	12 - 15 let
NÁROČNOST NA VÝCHOVU	nenáročný	nenáročná
NÁROČNOST NA POHYB	náročný	náročná
FCI	neuznaná plemena	neuznaná plemena

Povaha plemene

Čeští strakatí psi jsou nenároční a přizpůsobiví společníci, kteří nemají problém být členy početnější rodiny, ale i psem jednoho pána. Jsou to temperamentní hlídači, kteří spolehlivě ohlásí štěkotem každého vetřelce, ale nejsou agresivní. Díky své přátelské a mírné povaze se snadno sžijí i s ostatními zvířecími obyvateli domácnosti. Ani výchova, v jejich případě, není nijak náročná.

Tento pes není vybíravým strávníkem, dokáže dobře zužitkovat i méně kvalitní potravu. Má rád pohyb, ale umí žít i v bytě. V podstatě se dá říci, že si bez problémů zvykne na jakékoliv prostředí, od lesní samoty až po centrum velkoměsta.

Český strakatý pes se snadno stane veselým a věrným rodinným kamarádem.

Původ

Český strakatý pes byl vyšlechtěn v 50. letech 20. století pro potřeby Biologického ústavu ČSAV, kde sloužil k farmakologickým pokusům, např. ke studování epilepsie. Jako základ byl použit kříženec německého ovčáka a kříženec foxteriéra, později byl přikřížen německý hladkosrstý ohař.

V 60. letech byl tento pes zaregistrován v plemenné knize Československého svazu chovatelů drobného zvířectva jako „Horákův laboratorní pes“ (podle svého zakladatele - zaměstnance ústavu, známého kynologa Františka Horáka, „otce“ dnes už FCI uznaného českého teriéra) a současně byl schválen i jeho standard. Veřejnost však tyto psy téměř neznala, protože brány ústavu opouštěli jen výjimečně. Vůbec poprvé se plemeno oficiálně představilo, na Celostátní výstavě služebních plemen psů v pražské Chuchli, v roce 1961. Zde bylo předvedeno celkem 6 zástupců plemene. V roce 1979 požádal Fr. Horák o převzetí plemene do řádné evidence Českého svazu chovatelů, aby mohl pokračovat s chovem i mimo ČSAV. Na přelomu 80. let přešlo toto plemeno do rukou chovatelů a bylo přejmenováno na Český strakatý pes.

„Horákův laboratorní pes byl využíván více než dvě desetiletí ve Fyziologickém ústavu ČSAV k farmakologickým výzkumům, ke studiu epilepsie a k chirurgickým experimentům včetně transplantace tkání. Byl jedním z prvních tvorů, na kterém byla v naší republice provedena transplantace ledviny. Rovněž na něm bylo ověřováno chybění zubů a jeho dědičnost. Výsledky zkoumání byly shrnuty do vědeckých prací publikovaných u nás i v zahraničí.“

Standardy a charakteristické rysy

Pro toto plemeno je typický příjemný vzhled chytrého „voříška“. Psi dorůstají střední velikosti a mají válcovité, souměrné tělo. Středně dlouhý ocas je nošen nad úrovní hřbetu a je šavlovitě zahnutý směrem nahoru. Končetiny jsou silné a přiměřeně osvalené s nepříliš velkými „kočičími“ tlapkami. Hlava je klínovitá, se silnými čelistmi. Občas nemusí mít plný počet zubů, což však není pokládáno za vadu. Oči jsou hnědé, mandlového tvaru. Uši mají trojúhelníkový tvar a přiléhají k tvářím.

Srst může být krátká a přilehlá, nebo dlouhá a mírně vlnitá. V obou variantách s podsadou. U dlouhosrsté varianty je srst delší okolo uší, na prsou, na hrudníku a kolem krku tvoří jakýsi límec. Dvě varianty existují i co se týká zbarvení. Jednou možností je černo-žluto- bílá varianta s tmavýma očima a tmavým čumákem, druhou hnědo-žluto- bílá se světlejšíma očima i čumákem. Ideální poměr mezi bílou a barevnou plochou je 1:1. Bílé plochy musí být tečkovány.

Využití plemene

Toto plemeno najde uplatnění v některých druzích kynologického sportu, zejména při agility, kde může nejlépe uplatnit svou šikovnost, rychlost a temperament. Díky své přátelské a otevřené povaze by své uplatnění jistě našel i při canisterapii.

 

Za fotografie děkujeme paní Petře Rosíkové.