Blešule a jiní obtížníci - 1. část

V posledních letech se s blechami a dalšími parazity setkáváme u domácích mazlíčků stále častěji nejen v České republice, ale i v jiných evropských zemích. Vinou oteplování klimatu (kdypak byla naposledy pořádná zima ??) se příživníkům daří
Blešule a jiní obtížníci - 1. část
na dotaz na dotaz
Tento produkt nelze zakoupit
Produkt skončil
Kód0069520 TPNBlešule a jiní obtížníci - 1. částZáruka24 měsíců
Produkt nebyl hodnocenPřidat hodnocení

V posledních letech se s blechami a dalšími parazity setkáváme u domácích mazlíčků stále častěji nejen v České republice, ale i v jiných evropských zemích. Vinou oteplování klimatu (kdypak byla naposledy pořádná zima ??) se příživníkům daří dobře a přežívá jich dostatečné množství pro trápení zvířat i majitelů. S ohledem na přenos Lymeské boreliózy a jiných infekčních onemocnění je číslem jedna v informačních servisech sdělovacích prostředků především klíště a blechy za ním pokulhávají, u majitelů zvířat je to ovšem napůl, protože se hojně setkáváme s obojím.

 

Obrázek 1 - blecha kočičí (Ctenocephalides felis) - detail hlavy © Marek Vojta

Obrázek 1 - blecha kočičí (Ctenocephalides felis) - detail hlavy © Marek Vojta

 

Díl první : blecha

Kapitola 1. – poznej svého nepřítele

 

V systematické zoologii patří blecha do rozsáhlé třídy hmyzu, která je v živočišné říši největší a také nejrozmanitější a právě proto v ní nacházíme mnoho parazitů. Pokud prozatím velkoryse pomineme jejich otravný způsob soužití se zvířaty a člověkem, jsou blechy velmi zajímavá stvořeníčka. Za miliony let soužití s hostiteli, neboť i dinosauři už byli týraní primitivními blechami, které ovšem ještě neskákaly, se blechy leccos naučily. Nicméně tyto blechy chodkyně už dobře sály krev a za asi 165 milionů let, které od těchto dávných dob uplynuly se dokonale přizpůsobily tvarem těla i způsobem života. Jak dokonale jsou připraveny se zvířaty a s námi trvale žít poznáme, pokud se jich chceme zbavit. Obvykle to není jednoduchý boj a většinou trvá dosti dlouho (dny, týdny až měsíce).

 

Obrázek 2 - blecha kočičí (Ctenocephalides felis) © Marek Vojta

Obrázek 2 - blecha kočičí (Ctenocephalides felis) © Marek Vojta

 

Blechy žijí výhradně jako cizopasníci, to znamená, že se živí vždy na úkor svého hostitele. Celkově je známo asi 2 000 druhů blech, v České republice cca 100. Blecha je zvířátko mimořádně přizpůsobivé, takže lidově tradovaná „moudrost“, že psí blechy na člověka nejdou je samotnými blechami neustále vyvracená. Existují blechy kočičí, blechy psí, lidské i ptačí..., které ovšem spokojeně sají krev i jiným druhům, které mají právě k dispozici (parazity chytře vymyšleno pro přežití – např. kde bude blecha psí hledat v kočičím hotelu psa ?? – šup na kočku a o potravu je postaráno).

Blecha obecná byla dříve nejčastější blechou trápící člověka, ovšem dnes je stále častěji člověk napadán blechou psí a kočičí, a při manipulaci např. s ptačími budkami nebo při péči o drůbež, blechou slepičí. Tato skutečnost je docela zajímavá a možná souvisí i s rozšířením chovu domácích mazlíčků a zvířat. Populace pejsků, kočiček a dalších čtyřnohých přátel a rodinných příslušníků člověka se v posledních desetiletích velmi zvětšila a poskytuje tak i prostor pro druhy blech, které si uvedená zvířata přinesla s sebou, a které byly patrně obecně lépe přizpůsobivé pro soužití se zvířaty i člověkem a vytlačují tak i v lidské populaci méně akční blechu obecnou.

To neznamená, že bychom z toho měli mít radost. Naopak. Bleší kousnutí je relativně bolestivé a zvířata často vyvinou alergii na bleší sliny. Trápený přítel člověka se drbe, vykusuje si srst, je neklidný a na kůži se může rozvinout nepříjemný ekzém. Speciálně kočky jsou za této situace neurotické, nervózní, hubnou a hůře spolupracují s majitelem.

Abychom pochopili fáze boje s blechami na zvířeti i v prostředí (byt, dům, bouda, pelíšek, zahrada...) a uměli se s těmito příživníky vypořádat je dobré něco o nich vědět, protože jak známo „příležitost přeje připraveným“.

Blecha je pro život na zvířeti i v jeho okolí velmi dobře vyzbrojena. Pro pohyb v srsti zvířat má praktický ze stran zploštělý tvar, takže její lov ve zvířecí srsti je úmorný a zpravidla neúspěšný. U pejsků záleží na typu srsti, krátkosrstí jsou na tom samozřejmě poněkud lépe, u koček je to potom boj předem prohraný, protože blecha se díky plochému tělíčku v srsti hbitě pohybuje a majitel trhá svými nehty kočce jemnou srst v domnění, že drží blechu, která už kličkuje o 5 centimetrů dál. Odborná literatura uvádí, že jedna na kočce nalezená blecha znamená, že v srsti rejdí a zvíře kouše 20 dalších.

Při svém individuálním vývoji prochází blecha třemi larválními stadii, která nemají nožičky, žijí v prostředí (tzn. pelíšky, boudy, byt, dům atd.), kde se postižená zvířata pohybují. Larvy mají dobře vyvinutou hlavu a živí se organickým odpadem (kožní buňky, lupy, které odpadnou ze zvířat i z nás) a trusem dospělých blech, který obsahuje zbytky nestrávené krve – při smíchání s vodou je dokonce červený, takže jej mezi „normálním smetím“ dobře rozeznáme. Po skončení dětského, tedy larválního období, se blešky zakuklí do hedvábného kokonu, který si spřádají z výměšku ústních žlázek. Kokon je na povrchu lepkavý, takže se obalí smetím z domova či hnízda hostitele a je tak chráněn před vysycháním a maskován, leží volně v prostředí a stejně jej nevidíte (já tedy určitě ne, protože mám 5 dioptrií). Z kokonu se vylíhne dospělá blešule, která už je nohatá (má tři páry) a umí pěkně skákat.

I bleší skákání je proces nadmíru zajímavý – nejdelší je třetí pár nohou, který skoky umožňuje. Blecha má v nohou speciální bílkovinu (resilin), která po stlačení uvolní velké množství energie a umožní skok, který, pokud jej srovnáme s velikostí blešího tělíčka, je obrovský – no schválně zkuste přeskočit panelák nebo skočit z Nuselského údolí nahoru na most. Po dopadu musí bílkovina opět energii dobít, takže blecha bezprostředně dvakrát za sebou neskočí. Kromě dobře vytvrzeného povrchu těla, má blecha ještě různé trny a hřebínky pro lepší fixaci v srsti hostitele a také proto, aby je vědci mohli lépe rozlišovat :-).

 

Obrázek 3 - blecha kočičí (Ctenocephalides felis) - detail nohou © Marek Vojta

Obrázek 3 - blecha kočičí (Ctenocephalides felis) - detail nohou © Marek Vojta

 

V kapitole 2. se podíváme, jak šikovně se blechy umí v prostředí našeho domova rozšířit a protože trocha historie nikoho nezabije – jaké nemoci přenášela a umí přenášet.

Literární zdroje:
1. Web Jihočeská univerzita e-learning: autor D. Gregorová
2. Paraziti a jejich biologie. Petr Volf, Petr Horák a kolektiv


Autor: MVDr. Zuzana Čermáková, Ph.D.

 

-

Diskuze k produktu
Máte otázku? Zajímá vás konkrétní detail? Zeptejte se nás.
Položit dotaz
Nový dotazVaše jménoVáš e-mail(E-mail nebude zveřejněn)NadpisText příspěvkuZeptat se
Vaše jménoVáš e-mail(E-mail nebude zveřejněn)Text příspěvkuPřidat reakci
PopisTechnické parametryDiskuze
Na vašem soukromí nám záleží

Abychom Vám zpříjemnili nákup, používá společnost Top Zoo, s.r.o. cookies. Pokud budete nadále využívat naše služby na těchto stránkách, předpokládáme, že souhlasíte s používáním cookies. $SOUHLASIM

Povolit všeNepovolovat cookies