Úvod do škrkavek

Škrkavky jsou parazitičtí červi, kteří ve vztahu s vyššími živočichy žijí už velmi dlouho a proto se dobře adaptovali (přizpůsobili) zpravidla na jeden druh hostitele nebo na několik druhů úzce příbuzných.

Například škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides) je celosvětově rozšířený parazit člověka a lidoopů. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) je sice na naší planetě asi 1 miliarda nakažených lidí, ale u nás v ČR nacházíme jen několik desítek, maximálně stovek případů ročně.

U psů parazituje škrkavka psí (Toxocara canis) a u koček škrkavka kočičí (Toxocara cati), společně u psů a koček parazituje ještě škrkavka šelmí (Toxascaris leonina). Je zajímavé, že škrkavky se dokonce do určité míry přizpůsobily svou velikostí druhu hostitele. Škrkavka, která parazituje u koní se nazývá škrkavka koňská (Parascaris equorum) a dorůstá délky až 40 cm, zatímco škrkavka kočičí „pouze“ 6 - 10 cm.

Škrkavky jsou stejně jako všichni oblí červi vývojově na vyšší úrovni než např.tasemnice a proto mají oddělená pohlaví – rozlišujeme tedy samičky a samečky. U všech druhů je sameček menší než samička; někdy je dokonce kratší až o polovinu. Je to dáno tím, že většinu těla samičky vyplňují velké rozmnožovací orgány. Největší je děloha, ve které jsou oplozená vajíčka obalována postupně několika silnými a odolnými obaly, aby vydržela dlouhou dobu (řádově měsíce) v nepříznivých podmínkách vnějšího prostředí životaschopná a tedy infekční. Dobře vyvinutá samička škrkavek (je to u všech podobné) dokáže denně vyprodukovat do střeva hostitele až 200 000 vajíček.

Autor: MVDr. Zuzana Čermáková, Ph.D.