Saarlosův vlčák

Plemeno nápadně podobné svým vlčím předkům si dodnes zachovalo původní smečkový a lovecký instinkt. Je to impozantní a překrásné zvíře, které není vhodné k výcviku.

Základní informace

	PES	FENA
VÁHA (KG)	36 - 41	30 - 35
VÝŠKA (CM)	65 - 75	60 - 70
CELKOVÝ DOJEM	středně velký, silný s postavou připomínající vlka	středně velká, silná s postavou připomínající vlka
POVAHA	nedůvěřivý, podezřívavý, silně vyvinutý smečkový instinkt	nedůvěřivý, podezřívavý, silně vyvinutý smečkový instinkt
SRST	krátká, hustá, se středním límcem delších chlupů na krku	krátká, hustá, se středním límcem delších chlupů na krku
PRŮMĚRNÝ VĚK	12 - 14 let	12 - 14 let
NÁROČNOST NA VÝCHOVU	náročný	náročná
NÁROČNOST NA POHYB	náročný	náročná
FCI	plemena ovčácká, pastevecká a honácká	plemena ovčácká, pastevecká a honácká

Povaha plemene

Saarloosův vlčák je ze své povahy nezávislý a velmi nedůvěřivý. Velmi výrazným rysem jeho charakterových vlastností je specifický vztah k cizím osobám. V různých situacích se k nim může chovat různým – mnohdy nepředvídatelným způsobem. K vlastnímu pánovi chová respekt. Je věrný nejen svému pánu ale spíše své "smečce" ať je psí, lidská nebo kombinace obojího. Není agresivní.

Saarloosův vlčák je hrdý pes, projevující se velmi temperamentně a energicky. Vyžaduje dostatek pohybové aktivity – celodenní pobyt v bytě je pro něj stresující a velmi nevhodný. Ideálním páníčkem Saarloosova vlčáka bude sportovně založená osoba, která tráví většinu času venku a svého psa si může ponechat nablízku.

Saarloos není vhodný k výcviku. Je to spíše pes, který poslouchá za odměny. Pokud je Saarloos ve výchově "zanedbán" stane se z něj velmi plachý pes. Jeho výcvik není ani tak náročný, spíše je to o velké trpělivosti a lásce, kterou právě Saarloos potřebuje. Výcvik Saarloose hlavně spočívá v socializaci - tzn. zmírnit jeho plachost tak, aby k němu mohl jít i cizí člověk bez toho, že by utekl.

Původ

Mezi předky Saarloosova vlčáka patří divoký vlk. Křížení psa a vlka není nikdy jednoduché, a proto ani počátky šlechtění tohoto plemene neprobíhaly zcela hladce. Za vším stála osobnost nizozemského chovatele Leenderta Saarloose, který po dlouholetých zkušenostech se psy došel k závěru, že jejich fyzická zdatnost a tělesná konstituce slábnou v důsledku postupné degenerace při křížení a šlechtění. Stále častěji se u nich objevovaly vady kloubního aparátu a další zdravotní problémy, které překážely v chovu. Saarloos se rozhodl situaci zvrátit a zpočátku 20. století začal – zprvu s velkými úskalími, cíleně pářit vlky a německé ovčáky. Nakonec byl úspěšný a podařilo se mu stabilizovat chovnou linii. V roce 1975 nově vzniklé plemeno oficiálně uznal Holandský kynologický klub.

Standardy a charakteristické rysy

Saarloosův vlčák se vyznačuje štíhlou a elegantní stavbou těla, nápadně podobnou vlkovi. Dlouhé končetiny a dlouhý a svalnatý hřbet spolu s charakteristicky nošeným ocasem tento dojem jen posilují. Plemeno je typické pevnou a svalnatou stavbou těla, hlava je na čele mírně klenutá, lebka se zužuje směrem k vyčnívajícímu čenichu. Srst Saarloosových vlčáků je krátká a velmi hustá, takže vytváří kvalitní izolační vrstvu. Kolem krku je vytvořen zřetelný límec delších chlupů.

Saarloosův vlčák se vyskytuje v barevných variantách, které odpovídají divokým vlkům, tedy v odstínech šedé, černé a případně hnědé, výjimečně bílé nebo krémové. Hlava Saarlosových vlčáků je opatřena vztyčenýma ušima, na bázi širokýma a postupně se zužujícíma k špičce. Oči nejlépe žluté barvy jsou střední velikosti a mají bystrý, inteligentní výraz.

Využití

Saarloosův vlčák byl vyšlechtěn s cílem zlepšit současné chovné linie psích plemen, které podle zakladatele plemene začínaly pomalu degenerovat. Dobře se hodí jako pes hlídací a jako společník, je však třeba dodržet zásady důsledného výcviku a dopřát zvířeti dostatek pohybových aktivit.

 

Za fotografie děkujeme chovatelské stanici IN FINE MUNDI.