Rozmnožování hadů

Rozmnožení chovaných jedinců patří k nejvzrušivějším momentům, které chovateli potvrzují, že se o své šupinaté svěřence stará dobře. V teraristice se nedá nic uspěchat, aniž by to nemělo nekalé důsledky do budoucna. To platí i u hadů, kdy se stává, že natěšení teraristi rychle vykrmí svého jedince, čímž způsobí, že had rychleji pohlavně dospěje, ale už neplodí tak kvalitní potomky jako had, který dostal možnost postupně dospět, jak by se to dělo ve volné přírodě.

Pohlavní dospělost

V určování pohlavní dospělosti chovaného hada nehraje zásadní roli věk, jak to bývá u ostatních zvířat chovaných v zajetí. Rozhodující je délka a kondice chovaného hada. Nedoporučuje se rozmnožovat hady, kteří jsou vyhublí, obézní či pohlavně nedospělí. Předčasně připuštěné samice trpí řadou komplikací v podobě zadržené snůšky, nebo nedorostou patřičné délky. Samice korálovek dospívají mezi 3. a 4 rokem, ale svou první snůšku můžou mít i v pozdějším věku, přece jen se korálovky ve volné přírodě dožívají i 12 let. Dobře živená užovka červená s délkou přes 110 cm je vhodnou kandidátkou k páření. I u krajt rozhoduje délka, samci dospívají při velikosti 75 cm a samice by neměla měřit méně než 90 cm. Samice hroznýše aktivuje svůj pohlavní život při délce 180 cm, samci se dokážou rozmnožit, když měří cca 135 cm.

Po zimním klidu nastávají orgie

Chce-li chovatel dosáhnout odchovu zdravých mláďat, měl by svůj dospělý pár hadů před samotným aktem zazimovat. Zimování se plánuje dopředu, neprovádí se ze dne na den, a spočívá v omezování krmení, až had přestane zcela přijímat potravu a pořádně se vyprázdní, a snižování teploty v teráriu, včetně doby svícení. Had zimuje v průměru 2 – 3 měsíce a potom následuje fáze odzimování, kdy se postupně zvyšuje teplota v teráriu, doba svícení a po 1-2 týdnech had pomalu přijímá potravu. Během zimního klidu si hadí organismus dostatečně odpočine. Po úspěšném odzimování lze pozorovat pohlavní aktivitu. Zejména samci odmítají potravu a vyhledávají samičky, které by mohli napářit. Jsou-li v teráriu přítomní i další samci, může mezi nimi dojít k potyčkám. Jakmile se rozvášněný samec ocitne v terárium, v němž je přítomná samice, dochází k námluvám. Samec se omotá svým tělem kolem samičího a špičku ocasu podsouvá k samičí kloace. I když příroda vybavila samce dvěma hemipenisy, během procesu samec používá pouze jeden. Páření probíhá i několikrát za den, dokud samice není gravidní, pak už hadice nemá o samce zájem a samice se nechává o samotě. Následná péče o samici bývá stejná jako před pářením.

Očekávání přírůstků

Samice korálovek, užovek a krajt snášejí vajíčka, tudíž se chovatel neobejde bez inkubátoru, v němž by se zárodky obalené pevným kožovitým obalem dále vyvíjely. Inkubátor se postará o konstatní teplotu a vlhkost. Ani tak nezáleží, jestli inkubátor je po domácku sestavený, nebo koupený, ale musí být hlavně funkčí bez závad. I sebemenší, byť několikahodinové zakolísání teploty se neobejde bez důsledku a mláďata se buď nevylíhnou, či se vylíhnou s vadami. Korálovky a užovky se o snesená vejce nestarají a ponechávají je svému osudu. Tohle ale není případ krajty, která svou snůšku bedlivě střeží a zahřívá. Samice hroznýše rodí živá mláďata v počtu až 60 kusů, která bývají velká 35-55 cm.

 

Autor: Monika Balcárková