Pyrenejský ovčák s dlouhou srstí v obličeji

Velmi chytrý a dobře ovladatelný pes, který se dobře a rychle učí. Nesnáší hrubé zacházení, proto je potřeba při výcviku používat pozitivní podměty. Je to výborný člen aktivní rodiny, který dobře vychází s dětmi i ostatními zvířaty v rodině.

Základní informace

	PES	FENA
VÁHA (KG)	10 - 15	8 - 13
VÝŠKA (CM)	40 - 48	38 - 46
CELKOVÝ DOJEM	velice energický pes, s velmi pružným pohybem	velice energický pes, s velmi pružným pohybem
POVAHA	všestranný, chytrý, dobře ovladatelný, se silnou osobností	všestranný, chytrý, dobře ovladatelný, se silnou osobností
SRST	dlouhá nebo polodlouhá, odstávající, tvrdá, nesmí překrývat oči, různé odstíny plavé, harlekýn	dlouhá nebo polodlouhá, odstávající, tvrdá, nesmí překrývat oči, různé odstíny plavé, harlekýn
PRŮMĚRNÝ VĚK	16 let	16 let
NÁROČNOST NA VÝCHOVU	náročný	náročná
NÁROČNOST NA POHYB	náročný	náročná
FCI	plemena ovčácká, pastevecká a honácká	plemena ovčácká, pastevecká a honácká

Povaha plemene

Pyrenejský ovčák je pes se silnou osobností, která vyžaduje od mládí důslednou výchovu. Díky své inteligenci se rychle učí avšak jeho citlivá povaha a silná osobnost nepromíjí hrubé zacházení. K nejlepším výsledkům ve výchově a výcviku lze tedy dojít pouze používáním pozitivních podnětů. Je vhodný do rodiny, dobře vychází s dětmi. Ani s ostatními zvířaty v domácnosti nemá problémy. Vůči cizím lidem jsou však nedůvěřiví a své teritorium si dokáží řádně ohlídat.

Jsou to temperamentní psi plní energie, proto budou ideálním společníkem sportovně založenému majiteli, který jim poskytne dostatek pohybu a sportovních aktivit.

Původ

Původ pyrenejského ovčáka není nijak konkrétně specifikován. Navazuje na prastaré ovčácké psy asijského původu, kteří se s kočovnými pastevci dostali až na Pyrenejský poloostrov. Plemeno se formovalo v oblasti mezi Lurdami a Gavarnií, kde byli nepostradatelnými a všestrannými pomocníky hospodářů.

Až do začátku minulého století o toto „praplemeno“ nikdo nejevil přílišný zájem. Teprve v průběhu 1. světové války se dostal do podvědomí širší veřejnosti. V roce 1916, z rozkazu armádního velitelství zabývajícího se používáním psů ve válce, bylo velké množství ovčáků rekrutováno a odvedeno na frontu, kde sloužili jako rychlí kurýři, sanitární a hlídkoví psi.

Plemenný standard byl uznán organizací Societé Centrale Canine v roce 1926 a dosud se téměř nezměnil. Dodnes mají čistokrevní pyrenejští ovčáci několik vzhledových variant, přičemž starší je typ s dlouhou srstí v obličeji.

Standardy a charakteristické rysy

Pyrenejský ovčák s dlouhou srstí v obličeji je plemeno nižšího vzrůstu. Konstrukce kostry je lehčího rázu. Jeho obličej vypadá bystře a účastně. Má výrazné velké oči tmavé barvy. Uši jsou kratší a zavěšené, nebo zčásti vztyčené. Ocas je na konci zahnutý.

Srst je velmi hustá, polodlouhá až dlouhá. Může být rovná i mírně zvlněná a svým vzhledem připomíná kozí nebo ovčí srst. Barva může být od plavé a rezavé s příměsí černých chlupů nebo bez, přes zbarvení se skvrnami v odstínech bílé a šedé. Srst na hlavě stojí, nesmí však zakrývat oči.

V každém vrhu ovčáka s dlouhou srstí se může objevit ovčák s krátkou srstí.

Využití plemene

Tito psi jsou vhodní i k náročnějšímu speciálnímu výcviku a mohou být využíváni také jako záchranářští nebo lavinoví psi.

Své uplatnění však najdou i jako společníci, hlídači a partneři při soutěžích agility, flyballu nebo obedience. Stejně tak budou svému pánovi vynikajícím partnerem při jízdě na kole či při joggingu.

 

Za fotografie děkujeme chovatelské stanici Bleu Colline.