Pumi

Maďarské plemeno psa vyšlechtěno původně k nahánění dobytka, dnes poslouží jako vynikající společenský pes. Pumi má mezi svými předky také pudly, které na první pohled trochu připomíná svou hustou a kadeřavou srstí, až komicky vzpřímenýma ušima a ocasem stočeným na hřbetě. Je známý pro svou aktivní a energickou povahu a vyžaduje dostatek pohybu.

Základní informace

	PES	FENA
VÁHA (KG)	10 - 15	8 - 13
VÝŠKA (CM)	41 - 47	38 - 44
CELKOVÝ DOJEM	společenský pes menší až střední velikosti, se vztyčenýma ušima a stočeným ocasem	společenský pes menší až střední velikosti, se vztyčenýma ušima a stočeným ocasem
POVAHA	aktivní, ostražitý, někdy hlučný	aktivní, ostražitá, někdy hlučná
SRST	dlouhá a hustá, s kadeřavou strukturou, bílá, černá nebo červená	dlouhá a hustá, s kadeřavou strukturou, bílá, černá nebo červená
PRŮMĚRNÝ VĚK	12 - 14 let	12 - 14 let
NÁROČNOST NA VÝCHOVU	náročný	náročná
NÁROČNOST NA POHYB	náročný	náročná
FCI	plemena ovčácká, pastevecká a honácká	plemena ovčácká, pastevecká a honácká

Povaha plemene

Stejně jako většina pastevních psů se ani pumi neobejde bez temperamentní, aktivní a energické povahy, která mu dobře slouží při vykonávání svěřených úkolů. Je bystrý, neúnavný, čilý a také velice inteligentní. Rád o sobě dává vědět a to i hlasitým štěkotem. Neustále vyžaduje pozornost a nesnáší nudu ani lenošení, na což je třeba brát zřetel, když si psa pořizujete – nebyl by šťastný u neaktivních páníčků, kteří mu nedopřejí dostatek možností vybít někde svou přebytečnou energii. Každý den je potřeba zajistit dostatek pohybu, hodí se pro různé psí sporty. Pumi je vhodný do bytu i venkovního prostředí. Při výcviku je třeba být důsledný, ale se správnou technikou jej lze velmi dobře zvládnout. Ani co se týče péče, nevyžaduje pumi žádné zvláštní zacházení.

Původ

Plemeno bylo vyšlechtěno z příbuzného plemene maďarského původu, puliho, který je typický provazcovitou srstí. Křížením s jinými plemeny (pravděpodobně s pomeriniany a pudly) došlo však postupně ke ztrátě specifické této provazcovité struktury a srst se změnila na hustou a kadeřavou. Vývoj plemene nejintenzivněji probíhal v průběhu 17. a 18. století. Mezi předky puliho dále figurují německá a francouzská plemena psů, z nichž se postupně vyvinulo ještě třetí obdobné plemeno – muli.

Standardy a charakteristické rysy

Pumi byl vyšlechtěn z puliho a ve stavbě jeho těla i dalších charakteristických rysech lze stále ještě dobře nalézt prvky typické právě pro puliho. Třebaže srst už je rozdílná, zůstal například stejný typ ocasu – vysoko nasazený, zatočený směrem dopředu a nošený na zádi.

Celkově se jedná o plemeno spíše menší (případně střední) velikosti. Na rozdíl od puliho má delší hlavu s protaženou čenichovou partií, která se zužuje ve špičatý čenich. Vysoko nasazené uši jsou vztyčené a nahoře překlopené směrem dopředu; jsou hustě osrstěné. Oči tmavé barvy jsou středně velké, měly by mít oválný tvar a vyznačují se typickým inteligentním a bystrým výrazem. Tělo čtvercového formátu je opatřeno krátkým rovným hřbetem, vtaženým břichem a prostorným hrudníkem.

Především zadní končetiny jsou velmi silné a umožňují pumimu pohybovat se rychlými a energickými, byť spíše kratšími kroky. Pumi se dnes chová v odstínech černé, šedé a červenohnědé, setkat se ale lze i se zcela bílými jedinci.

Využití

Stejně jako puli, ze kterého pumi vznikl, bylo původním účelem šlechtění nahánění dobytka a ochrana stád. Tato funkce pozbyla během historického vývoje na své významu, v současné době se tedy z pumiho stal pouze společenský pes. Mnoho chovatelů se se svými svěřenci věnuje různým psím sportů. V ulicích českých měst jej však zatím vídáme spíše ojediněle.

 

Za fotografie děkujeme chovatelské stanici BOHEMIA VIVACE PUMI KENNEL.