Piraňa

Při vyslovení názvu tohoto dobře známého obyvatele povodí Amazonky, Orinoka a Paraná někomu naskakuje husí kůže, pro někoho může být naopak zajímavým studijním objektem nebo dokonce domácím společníkem. Jelikož patříme do odvážné prostřední skupiny, podíváme se teď piraně na zoubek.

Ačkoli jsou některé druhy piraní bleskurychlými dravci, další druhy se živí převážně rostlinnou potravou. Někteří ichtyologové řadí piraně do samostatné čeledi piraňovití (Serrasalmidae), ale většinou se používá zařazení do čeledi tetrovitých (Characidae). 

Piraňa obecná (Pygocentrus nattereri), někdy také piraňa Natterova nebo červenobřichá, je právě onen obávaný masožravý útočník. Žije v hejnech, dorůstá do délky zhruba třiceti centimetrů a většinou loví za soumraku nebo za úsvitu. Pirani ve skupině nehybně číhají na kořist a potom nečekaně s velkou razancí zaútočí. Obvykle se živí živočichy menšími, například hmyzem, korýši, nebo jinými rybami, nepohrdnou ale ani ptákem, drobnějším savcem a různými semeny a plody, které spadnou do vody. Pokud se naskytne příležitost, nebo je nízký stav vody a málo potravy, velikost jejich úlovku nehraje roli. Smůlu má kapybara, kůň, někdy i člověk.

Pirani obecné mají v mohutných čelistech extrémně ostré trojúhelníkovité zuby. Spodní a horní zuby do sebe zapadají, takže ryba efektivně vykousne kus masa z oběti. To pak požírá velkou rychlostí, což připomíná chování některých druhů žraloků. Její specifický výraz dotváří předsunutá dolní čelist, která je taktéž dobrým pomocníkem při trhání potravy.

Legendární "dobyvatel Zeleného pekla" Percival Harrison Fawcett, který začátkem 20. století vedl několik expedicí do Amazonie, líčil několik tragických případů dělníků, či rybářů, kteří ze setkání s piraňou nevyvázli živí.

Věděli jste, že všechny ryby nejsou němé?

Pirani se dokáží hlasitě dorozumívat formou zvuků, které se dají popsat jako bubnování, štěkání, vrzání a kvákání. Umožňuje jim to sval napojený na plynový měchýř, který stimulací vibruje a vyluzuje různé tóny. Chce to ale ještě spoustu trpělivosti při sledování těchto fascinujících tvorů v jejich přirozeném prostředí, abychom pochopili celou škálu zvuků, které používají při komunikaci.

Piraňa v akváriu?

Pokud by někoho napadlo, že potřebuje piraňu do bytu, je to v dnešní době možné, ale stojí to spoustu času, námahy a peněz. V přírodě se piraně shlukují do obrovských hejn, takže bychom měli chovat pohromadě minimálně deset kusů. V umělém prostředí jsou to ryby velmi plaché, takže každá musí mít svůj vlastní úkryt. S tím souvisí potřeba skutečně obří nádrže s adekvátním počtem jeskyněk, kamenů, kořenů a rostlin.

Pokud ryby nemají dostatek prostoru, nebo jsou hladové, mají sklon ke kanibalismu. K podobné situaci dochází při zvýšené hladině dusíkatých látek v nádrži, proto musíme pořídit vysoce účinný filtr s čerpadlem a nejlépe po každém krmení vyměnit část vody v akváriu. Rybám dodává pocit klidu a bezpečí i čajovitý vzhled vody, který se v jejich domovině tvoří louhováním různých říčních sedimentů a biomasy. Takže žádná světlá pozadí, nebo snad průhledná akvária a intenzivní osvětlení!

Dospělé piraně obecné krmíme kousky rybího, kuřecího a hovězího masa, nebo malými rybkami. Proto se raději nebudeme řídit myšlenkou, že je úplně v klidu možné chovat pirani s dalšími druhy ryb ­ třeba doporučovanými neonkami, jelikož by se nám mohlo stát, že při dalším pohledu do nádrže se tam budou prohánět zase jenom piraně...

 

Autor: Kateřina Mikula

Piraňa
Vytvořeno29.03.2016
Na vašem soukromí nám záleží

Abychom Vám zpříjemnili nákup, používá společnost Top Zoo, s.r.o. cookies. Pokud budete nadále využívat naše služby na těchto stránkách, předpokládáme, že souhlasíte s používáním cookies. $SOUHLASIM

Povolit všeNepovolovat cookies