Orientální krátkosrstá kočka

Orientální kočky se vyznačují zvláštní cizokrajnou krásou, která přitahuje chovatele po celém světě. Jejich původ je třeba hledat v pradávné historii a většinu z těchto plemen nějakým způsobem ovlivnila siamská kočka, která figuruje v jejich rodokmenech.

Standardy a charakteristické rysy

Pro orientální kočku je typická úzká klínovitá hlava s velkou nosní částí, kterou kryjí široké uši. Neodmyslitelně k ní patří rovněž šikmo posazené středně velké oči jiskrně zelené barvy, které díky svému typicky mandlovitému tvaru dotvářejí exotický vzhled zvířete. Štíhlé, ale svalnaté tělo (působí sice dojmem křehkosti, nicméně opak je pravdou – je velmi pevné a velmi dobře pohyblivé).

Charakteristická je dokonalá obratnost a mrštnost. Srst orientálních krátkosrstých koček se vyznačuje lesklou a hedbávnou strukturou, těsně přiléhá k tělu a je na dotek příjemně hladká, jakoby plyšová. Charakter srsti nevyžaduje žádnou zvláštní péči, orientální krátkosrsté kočky jsou stejně samostatné a odolné jako jiné plemeno.

Povaha plemene

Krátkosrsté orientálky budou perfektně vyhovovat hlavně sportovně založeným osobám, které tolerují aktivní a energické kočky, jež potřebují hru a neustálou přítomnost majitele. Vyžadují totiž neustále dostatek podnětů k zábavě, které je potřeba čas od času obměňovat, neboť orientálky se rychle učí novým kouskům, jsou schopny například stejně jako pes přiběhnout na zavolání nebo aportovat. Pokud si svou kočku chcete předcházet, pak vězte, že nepohrdne teplým místečkem, kde se schoulí do klubíčka a spí stejně dlouho jako všechny ostatní kočky - tedy až šestnáct hodin denně. Rozhodně by však neměly zůstávat dlouhou dobu samy, neboť si vytváří pevný vztah se svým majitelem, na kterého se silně fixují.

Historie plemene

Siamské kočky jsou dnes velmi známým a poměrně oblíbeným plemenem. V polovině dvacátého století těmto jedinečným kočkám s historickou hodnotou málem hrozilo vyhynutí, neboť chovatelé o plemeno projevovali jen minimální zájem. To se rozhodli změnit nadšenci z Anglie, kteří po druhé světové válce zahájili chovný program s cílem vyšlechtit štíhlé a plnokrevné kočky připomínající exempláře vyskytující se na zemi dnešního Thajska. Cíleně křížili siamské kočky s evropskými plemeny, převážně tmavého zbarvení.

Cílem bylo získat pokud možno jednobarevná zvířata, výsledkem byl krásný čokoládový až doutníkově hnědý odstín. „Doutníková“ barva se stala inspirací pro název prvních exemplářů tohoto plemene, kterému se začalo říkat Havana. U jednobarevných orientálek však nezůstalo, dnes rozeznáváme asi čtyřicet uznávaných barevných variant, například černou (ebony), modrou orientální, skořicovou, béžovou nebo želvovinovou; zaujme i skvrnitá kresba kočky Oriental Tabby. U orientálních krátkosrstých koček se však nevyskytuje typická himálajská kresba, kterou známe od koček siamských. Standard krátkosrsté orientální kočky byl ustaven v roce 1958 ve Velké Británii.

 

Za fotografie děkujeme chovatelské stanici Barakana CZ.

Orientální krátkosrstá kočka
Vytvořeno19.12.2016
Na vašem soukromí nám záleží

Abychom Vám zpříjemnili nákup, používá společnost Top Zoo, s.r.o. cookies. Pokud budete nadále využívat naše služby na těchto stránkách, předpokládáme, že souhlasíte s používáním cookies. $SOUHLASIM

Povolit všeNepovolovat cookies