Když se chce jezdec vzdělávat

V dnešním díle se seznámíme s několika podmínkami, kterou jsou kladeny na uchazeče, kteří by se chtěli stát rozhodčími a to jak i na národní úrovni nebo se specializací a staviteli parkurů a tratí.

Rozhodčí v jezdectví

Podmínky, jaké jsou nastaveny pro uchazeče, kteří by rádi posuzovali určitou disciplínu z pohledu rozhodčího:

• věk minimálně 21 let (v roce konání zkoušky)
• členství v ČJF + držitel jezdecké licence (v roce konání zkoušek platná minimálně 3 roky)
• kandidát na drezurního rozhodčího, rozhodčího vytrvalosti a rozhodčího reiningu musí být držitelem minimálně bronzového výkonnostního odznaku ČJF
• kandidát se přihlašuje prostřednictvím oblasti, pod kterou spadá a musí mít svého garanta (odsouhlaseného komisí příslušné disciplín), ten mu po celou dobu pomáhá s přípravou a garantuje ČJF odborné znalosti a připravenost uchazeče

Samotný vzdělávací proces je zahájen vstupním testem, který určí, zda - li má uchazeč dostatečné znalosti pro další pokračování v přípravě. Test se skládá z všeobecných pravidel a pravidel disciplíny dle zvolené specializace. Tento test probíhá zpravidla během ledna – února. Pokud uchazeč projde vstupním testem, účastní se, v období od února do listopadu, seminářů pro rozhodčí a absolvuje výcvik v praktickém rozhodování na třech závodech podle zvolené specializace. Výjimku představují oblasti voltiže a drezury, kde jsou stanoveny speciální podmínky. Závěrečné písemné a ústní zkoušky probíhají během listopadu a prosince. Pokud uchazeč tyto zkoušky úspěšně absolvuje, stává se rozhodčím ve zvolené disciplíně.

Národní rozhodčí a rozhodčí specialista

Na tuto pozici jsou již kandidáti jmenování, přičemž žádost musí být před předložením Výkonnému výboru ČJF podpořena komisí příslušné disciplíny. Podstatnou podmínkou je také splnění pravidelného doškolování. Každá disciplína má navíc svá specifická pravidla a požadavky.

Doškolování rozhodčích

Protože se během působení na pozici rozhodčího mohou měnit pravidla, je nedílnou součástí absolvovat další vzdělávání i po získání kvalifikace.

Toto doškolování probíhá na dvou úrovních. Může se jednat o doškolování zajišťované oblastmi, tzv. refreshing, který zahrnuje pouze všeobecnou teoretickou část a koná se jednou za 1 - 2 roky nebo doškolování zajišťované oblastmi ve spolupráci s odbornými komisemi, které mimo teorie obsahuje i praktickou část.

Rozhodčí, který toto doškolování neabsolvoval (v teoretické i praktické části), nesmí vykonávat svou funkci na oficiálních ani hobby závodech.

Stavitel parkurů a tratí (spřežení a vytrvalost)

Pokud se rozhodnete ucházet se o post stavitele v uvedených disciplínách, musíte splňovat tyto základní podmínky:

• věk minimálně 24 let
• licence rozhodčího bez přerušení činnosti min. 3 roky nebo minimálně bronzový odznak
• kandidát se přihlašuje prostřednictvím oblasti, pod kterou spadá a musí mít svého garanta, ten mu po celou dobu pomáhá s přípravou a garantuje ČJF odborné znalosti a připravenost uchazeče
• garantem musí být národní stavitel parkurů a tratí v kandidátem zvolené disciplíně

Vzdělávací proces má stejný postup jako u kandidátů na post rozhodčího a začíná vstupním testem, který určí, zda - li má uchazeč dostatečné znalosti pro další pokračování v přípravě. Test se skládá z pravidel dle specializace kandidáta, stavby parkurů a ev. stavby tratí. Tento test probíhá zpravidla během ledna – února.

Pokud uchazeč projde vstupním testem, následuje opět, v období od února do listopadu, série seminářů pro stavitele parkurů a tratí a praxe v podobě asistence národním stavitelům. Závěrečné písemné a ústní zkoušky probíhají během listopadu a prosince. Pokud uchazeč tyto zkoušky úspěšně absolvuje, stává se stavitelem parkurů a tratí.

Doškolování stavitelů parkurů a tratí

Stejně jako u rozhodčích, i zde platí povinnost pravidelného doškolování. Teoretickou část doškolování absolvují všichni stavitelé parkurů a tratí každé 2 roky a bez ní nejsou oprávněni svou funkci vykonávat. Praktickou část zplní stavitel jmenováním do funkce technického delegáta nebo asistencí u technického delegáta 1x za 2 roky.

Stavitel parkurů

Pokud se ucházíte o post stavitele parkurů, máte před sebou několik úrovní. Podívejme se nyní, jaké podmínky na vás čekají a jaký je průběh samotného procesu před získáním kvalifikace.

Stavitel parkuru III. třídy

• věk minimálně 21 let (v době podání přihlášky)
• držitel bronzového odznaku v parkurovém skákání (v době podání přihlášky)
• přihlášku podává kandidát prostřednictvím oblasti u skokové komise (zde nahlásí jméno svého instruktora, tj. vybraného stavitele II. třídy nebo stavitele I. třídy)
• pod vedením svého instruktora působí jako asistent stavitele a to nejméně při 30 skokových soutěžích na 3 různých místech (v průběhu jednoho roku)
• doporučení od instruktora pro absolvování závěrečných zkoušek
• závěrečné zkoušky tvoří ústní pohovor, písemná část a praktická zkouška
• pokud uchazeč absolvuje zkoušky úspěšně získá kvalifikaci stavitel parkuru III. třídy a máoprávnění stavět parkury na úrovni kategorie „C“, tedy do stupně „L**“ (120 cm)

Stavitel parkuru II. třídy

• minimálně 4 roky v seznamu stavitelů parkuru III. třídy, v té době musí postavit minimálně 30 soutěží v dané výkonnosti (parkur kategorie C) na 3 ru°zných místech
• kandidát musí mít opět svého vybraného instruktora
• minimálně 5 potvrzených asistencí u jmenovaných instruktorů na závodech kategorie A nebo B, minimálně do výšky 140 cm
• závěrečné zkoušky se skládají z ústního pohovoru u praktické zkoušky, která proběhne v rámci vybraných závodů pod dohledem tříčlenné komise instruktorů
• pokud uchazeč absolvuje zkoušky úspěšně absolvování zkoušky získá kvalifikaci stavitele parkuru II. třídy a má oprávnění stavět parkury na úrovni závodů kategorie „C“ a „B“, tedy do stupně „ST**“ (140 cm)

Stavitel parkuru I. třídy

• minimálně 4 roky v seznamu stavitelů parkuru II. třídy, v té době musí postavit minimálně 30 parkurů stupně S** (130 cm) a minimálně 10 parkurů stupně ST**(140 cm) na 3 různých místech
• kandidát musí mít svého vybraného instruktora
• minimálně 5 potvrzených asistencí u jmenovaných instruktorů na závodech kategorie A
• doporučení od jednoho ze jmenovaných instruktorů (stavitelů I. třídy) k závěrečným zkouškám
• závěrečné zkoušky se skládají z ústního pohovoru u praktické zkoušky, která proběhne v rámci vybraných závodů pod dohledem tříčlenné komise stavitelů I. třídy
• pokud uchazeč absolvuje zkoušky úspěšně získá kvalifikaci stavitele parkuru I. třídy a je oprávněn stavět parkury na závodech kategorie A, B, C.

Paleta vzdělávání je poměrně široká a záleží jen na vás, zda - li se rozhodnete ponořit se hlouběji do jezdeckého světa a ke kvalifikaci jezdce přidat nějakou další specializaci. Veškeré informace a podmínky jednotlivých stupňů vzdělávání, které spadá pod hlavičku České jezdecké federace naleznete, i se všemi aktualizacemi, v dokumentu Vzdělávání v ČJF na oficiálních webových stránkách ČJF.

 

Autor: Markéta Jehňatová