Entamoeba histolytica u člověka

Infekcí Entamoeba histolytica onemocní především člověk, který je typickým hostitelem, a ten je patrně občas i zdrojem améb pro domácí mazlíčky.

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že ročně onemocní milióny lidí a z nich přibližně 100 000 na amébózu zemře. Poprvé bylo onemocnění popsáno už ve Starověku Hippokratem a zmínky o něm nacházíme také ve Starém zákoně i ve staré čínské medicíně.

E. histolytica - velký trofozoit - spolknuté červené krvinky, jedno jádro, Foto. Dr. Čermáková, Z. Labet

Zdrojem infekce pro člověka je jiný člověk – cysty jsou vylučovány ve stolici a tou bývá znečištěná voda, potraviny, ruce nemocného apod. Nakazit se můžeme třeba od pouličního prodavače jídla někde při cestování v Indii nebo v Africe, ale patrně také ze špatně umytého ovoce nebo zeleniny z teplých krajin, protože i v České republice jsou známé případy onemocnění u lidí, kteří nikdy nikde necestovali, ale jeden dokonce pracoval ve velkoskladu produktů z tropů.

Polknuté cysty se rozvinou v prvoky a začnou se množit v tlustém střevě. U některých nakažených jedinců dokonce nemusí být přítomny žádné potíže a améby asi do roka samy vymizí. U nemocných se ovšem můžeme setkat s různými stupni onemocnění:

- průjmová onemocnění různé intenzity, ve stolici může být i větší množství krve
- při agresivním zánětu a průjmu může dojít k proděravění střeva
- zánět slepého střeva – většinou velmi prudký
- chronické průjmy
- vznik střevního abscesu (po původci je pojmenován jako „amébom“)
- další komplikace, které bez účinné léčby antibiotiky končí smrtelně, jsou vytvoření abscesů v játrech, plicích, mozku či jiných orgánech. Tyto abscesy vzniknou tak, že se velká agresivní forma améby „prokouše“ do cév ve stěně střeva a je s krví zanesena do vnitřních orgánů
- Améba může způsobovat také zánět kůže v okolí konečníku

Proto je nutné všechny infekce, kde je nalezena Entamoeba histolytica pečlivě léčit a léčba patří do rukou lékaře, protože může jít opravdu o život.

Literatura:

1. Entamoeba histolytica – nebezpečný střevní prvok I. a II. část, Zuzana Čermáková a kol., Folia Gastroenterol Hepatol 2008; 6(2)
2. Klinická parazitologie psa a kočky. Druhé vydání. Vlasta Svobodová a kol. Miroslav Svoboda – B – V – M, Brno 2013
3. Paraziti s jejich biologie. Petr Volf, Petr Horák a kol. Triton.2007

Autor: MVDr. Zuzana Čermáková, Ph.D.