Dalmatin

Oddaný a společenský pes, který miluje svoji rodinu. Má rád pohyb, proto se hodí do aktivně založené rodiny, která s ním bude chodit na dlouhé procházky. Dalmatin je také výborný na psí sporty.

Základní informace

	PES	FENA
VÁHA (KG)	27 - 32	24 - 29
VÝŠKA (CM)	56 - 61	54 - 59
CELKOVÝ DOJEM	tečkovaný, silný, svalnatý a živý pes, dokáže se pohybovat s velkou vytrvalostí	tečkovaný, silný, svalnatý a živý pes, dokáže se pohybovat s velkou vytrvalostí
POVAHA	příjemný a přátelský, bez známek agresivity	příjemný a přátelský, bez známek agresivity
SRST	krátká, tvrdá, hustá, hladká a lesklá, barva je bílá s černými, nebo játrově hnědými tečkami, tečky nemají splývat	krátká, tvrdá, hustá, hladká a lesklá, barva je bílá s černými, nebo játrově hnědými tečkami, tečky nemají splývat
PRŮMĚRNÝ VĚK	12 - 14 let	12 - 14 let
NÁROČNOST NA VÝCHOVU	nenáročný	nenáročná
NÁROČNOST NA POHYB	náročný	náročná
FCI	honiči a barváři	honiči a barváři

 

Povaha plemene

Psi tohoto plemene jsou velmi inteligentní a bystří a velmi rádi jsou na blízku své rodině. Vůči cizím lidem však zůstávají ostražití. Pokud jsou v rodině děti, je důležité, aby se již ve štěněcím věku naučili, že se k nim nesmí chovat hrubě, zejména během společných her, jejichž průběh může být někdy až příliš bouřlivý. Stejně tak by si měly i děti osvojit, jak k psovi správně přistupovat. Pokud se budou navzájem respektovat, mohou si společné hry užívat do omrzení.

Dalmatini patří mezi psy, kteří potřebují hodně pohybu a hodí se tedy pro aktivně založené majitele. Krátká procházka pro ně rozhodně nebude to pravé, naopak musí mít možnost se pořádně proběhnout.

Původ plemene

Samotný původ psů plemene dalmatin je poměrně nejasný a existuje několik teorií.

Jedna z nich uvádí, že první známý obraz zobrazující zvířata, která by mohla být předky dnešních dalmatinů, pochází z Florencie roku 1360. Na tomto obraze byl zachycen zápas bílých, černě tečkovaných psů používaných k lovu vlků. Označení dalmatin se pak mělo odvozovat od církevního bílého oděvu - dalmatiky, který spolu s černým talárem připomíná černou a bílou barvu plemene.

Církevní kronika ze 14. století a také z roku 1719 zase s jistotou uvádí, že dalmatin má svůj původ ve Středozemí, v jižní částí chorvatského pobřeží, Dalmácie, odkud pochází i jeho pojmenování.

Poslední teorie sahá do doby modernější. Dopis uveřejněný v květnu 1931 v britském týdeníku Sunday Times uvádí, že dalmatiny přivezl do Jugoslávie z Anglie Bozo Banac roku 1930 a do té doby nebylo v Dalmácii ani stopy po takto zbarvených psech.

O čem však nelze spekulovat je atraktivní zbarvení dalmatina, které vedlo k jeho popularitě ve šlechtických kruzích a sloužil nejen jako módní doplněk, ale i jako důstojný strážce kočárů před loupežníky, kteří se ukrývali v evropských lesích. Mimo to našel své uplatnění i ve stájích, kde lovil obtížné hlodavce a v případě požáru varoval svým zvonivým štěkotem.

První standard plemene byl sestaven v roce 1882 a v roce 1890 byl oficiálně zapsán.

Standardy a charakteristické rysy

Typickým znakem dalmatina je krátká, hladká srst bílé barvy s nápadnými skvrnami. Ty jsou 2 - 3 cm velké, v černých a hnědých odstínech. Tělo i nohy jsou štíhlé a pružné. Oči jsou výrazné, tmavé a kulaté. U černě tečkovaných psů jsou oči tmavě hnědé, u játrově zbavených psů bývají světle hnědé.

Kůže kolem nosu je u černě tečkované rasy vždy černá. U hnědě tečkované bývá taktéž kůže se srstí stejné barvy, jakou můžeme nalézt na ostatních částech těla.

Zajímavostí je, že se dalmatini rodí celý bílí a jejich charakteristické tečky se vytvářejí na srsti postupně až do stáří asi jednoho a půl roku.

Využití plemene

Dalmatin najde své využití jako lovecký pes (u nás se účastní barvářských zkoušek loveckých psů s výbornými výsledky), ale neztratí se ani na pozici vodícího psa pro nevidomé nebo psa záchranářského, který se cvičí na hledání v troskách.

Díky jeho sportovnímu založení je navíc výborným společníkem pro nejrůznější psí sporty, např. agility, flyball, frisbee, apod.

 

Za fotografie děkujeme chovatelské stanici Royal Hermelin.