ŠTĚNĚCÍ SERIÁL 5. Bydlení a správné krmení

Všechna náročná prvotní rozhodování jsou za námi a nezbývá již nic jiného, než připravit sebe, své okolí a hlavně prostředí na příchod nového člena rodiny. Co všechno ještě musíme zařídit a nachystat? Nebudeme si nic nalhávat, je toho ještě poměrně dost. Společně se na to podíváme.

Ubytování

Zásadní otázka zní – kde pejska ubytujeme? Bude to venkovní hlídač, "gaučák" či něco mezi tím? Ať už se rozhodneme jakkoli, mělo by to být rozhodnutí pevné a jednoznačné, na základě kterého přizpůsobíme pejskovi okolní prostředí. Každá varianta má své pro a proti a musíme předem dobře zvážit své priority. Toužíme po tom, aby nás každé ráno budil v ložnici chlupatý nedočkavec nebo naopak nejsme příliš nadšení z představy chlupů dokonale všudypřítomných (v každém druhém kynutém knedlíku s jahodami bystré oko nalezne zapečený psí chlup, v posteli s přísným zákazem vstupu psům se dříve nebo později najde s rozkoší se vyvalující vlčák – ano, osobní zkušenost). Ti z nás, kteří si pořizují pejska do bytu, nemají na vybranou, ale pokud lze volit mezi baráčkem a zahradou... je to těžké. Upozorňuji – jakmile jednou pes překročí práh domu, již není cesty zpět. Povolíme nejprve předsíň. Pak povolíme i chodbu. Povolíme místnosti bez koberců. Povolíme obývák – do ložnice nikdy! Povolíme ložnici – ale jen ke dveřím, dál nikdy! Povolíme celou ložnici – pouze na zem, do postele nikdy! No a pes skončí v posteli (ano, osobní zkušenost – ale na té posteli stále ještě trvám!). Ale zpět k věci.

Ubytování venku bude vyžadovat o něco složitější stavební úpravy – ideální je vybudovat kvalitní kotec, kam bude v případě potřeby možné psa zavřít. Pokud mu chceme dopřávat neustálou svobodu pohybu, ani tak se neobejdeme bez kvalitní zateplené boudy a pečlivé úpravy zahrady. Co mám na mysli úpravou zahrady? Je nutné velice pečlivě prozkoumat celý pozemek, a to především oplocení. Ale nemyslete si, že dokonale zrenovovaný plot znamená vítězství. Psi jsou přeborníky v hledání únikových cest a dokáží se dostat k sousedovi tak mistrnými způsoby, že až zůstává rozum stát. Ale to vše se doladí až později. Každopádně bychom měli nasadit veškeré své úsilí a schopnosti při pokusu zabránit pejskovi úniku mimo náš pozemek. Dalším důležitým bodem při průzkumu zahrady je odstranění veškerého nepořádku a harampádí, které by mohlo psovi přivodit zranění. Od velkých nepojízdných strojů, kde může uváznout drobná štěněcí tlapka po drobné součástky, které mohou nadělat velkou neplechu v psím trávicím traktu. Zapomínat nesmíme na jedovaté rostliny, a že jich není málo. Možná některé z Vás překvapí, co všechno může psovi způsobit otravu, nebo minimálně střevní problémy. Psí otravy jsou velice rozsáhlé téma, které si zaslouží svůj vlastní článek. Pokud jsme vášnivými zahrádkáři, také budeme muset vynalézt způsob, jakým zahradit přístup k záhonkům, neboť nakypřená hlína neuvěřitelně svádí k vyhrabávání těch nejprímovějších jam! Inu, okrasné zahrádky a malý psí průzkumník moc dohromady nepůjdou, ale zkusit se to může. Třeba právě ten Váš bude mít smysl pro estetiku a záhonky tulipánů se bude pouze kochat z povzdálí…

A jak by měl vypadat ideální kotec? Pletivo musí být z bezpečného materiálu, který neumožní, aby v jeho skulinách uvízla jakákoli psí část, oka by tedy měla zvolená dle velikosti psa, a to minimálně ve spodní části, kam až pes dokáže vyskočit. Podlaha by měla být snadno čistitelná, neklouzavá. Bouda opět dle velikosti (do které předpokládáme, že štěňátko na základě původu doroste), kvalitně zateplená. Rozhodně zde musíme počítat s poměrně velkou investicí financí.

Pokud pejsek bude pravým psem domácím, stavební starosti sice odpadají, ale vyvstávají jiné – jaké zvolit místo pro spaní? V jaké místnosti bude ideální teplota po celý rok? Pokud to bude místo oddělené od naší ložnice – nebude nás rušit kňučením a domáháním se naší přítomnosti? Nehrozí zde žádné zranění a škody na majetku způsobené v záchvatu samoty nebo nudy? Ideální bývají skromně vybavené chodby nebo předsíně v blízkosti ložnice, kdy nás má pejsek na blízku, necítí se odstrčený a velmi rychle se naučí "držet stráž" před dveřmi svého páníčka. I doma je pak třeba odstranit z dosahu vše, o co by se zvídavé štěně mohlo zranit, květiny řešíme ze dvou důvodů – zaprvé mohou být jedovaté a zadruhé jsou ideální zábavou – vyhrabávání hlíny je obrovská psina :) .

Nabídka pelíšků je obrovská, milovníci designového vybavení bytu mají možnost se vyřádit. Ne každému psovi se však na první pohled tento supermoderní skvost zalíbí, přesto se nenechte odradit možným prvním odmítavým postojem – většina psů velmi brzy objeví komfort pelíšku.

Krmení

Ubytování zařízeno? Výborně. Je načase vyřešit stravování. Na trhu je obrovské množství výrobců psích krmiv, z nichž každý má většinou ještě vlastní širokou škálu produktů. Při výběru je třeba si položit opět základní otázku – jaký způsob krmení zvolíme? Existují tři velké a velmi odlišné přístupy ke krmení. První, nejčastější, jsou komerčně vyráběná krmiva, a to buď suchá v podobě granulí nebo šťavnatá – konzervy. Druhým, stále více populárním způsobem krmení, je tzv. barf. Jedná se o snahu přiblížit se k přirozené stravě dávných psích předků, tedy především v podobě syrového masa. Na první pohled se toto může zdát atraktivní, ale pozor, zahrnuje spoustu úskalí a pro zajištění vyvážené stravy je nutná velmi dobrá a hluboká znalost této problematiky. Třetím, dnes již snad ustupujícím způsobem, je krmení zbytky z domácnosti, což je naprosto nevhodné.

Rozhodneme-li se pro komerční krmiva, není rozhodně na škodu poradit se s veterinárním lékařem, s jakou značkou má on sám dobré zkušenosti, co si chválí ostatní chovatelé a tyto poznatky dát dohromady s našimi finančními možnostmi. Krmiva nakupovaná v "lidských" obchodních řetězcích nebývají tou nejlepší volbou, ačkoli mohou pejskovi velice chutnat. Většinou obsahují hodně soli a jiných aromatizujících látek, které sice zvyšují chutnost, ale jsou velice chudé na důležité živiny. Často velké procento tvoří rostlinné bílkoviny, což není pro psa – masožravce ideální z hlediska trávení.

Při výběru krmiva také musíme zohlednit plemeno a jeho velikost – velká plemena budou potřebovat krmiva s jiným zastoupením minerálních látek a vitamínů potřebných pro růst kostí a svalů než plemena malá. Dlouhosrstá plemena zase budou potřebovat složení podporující růst a kvalitu srsti. Staří jedinci mají jiné požadavky než štěňata, zvláštní kapitolou jsou potom diety pro pejsky s chronickými zdravotními problémy (např. s ledvinami, játry, pohybovou soustavou, …) nebo alergiemi. Existuje i nepřeberné množství doplňků krmiv, které lze přidávat i do jinak "obyčejného" krmiva, ale pozor, ne vždy platí "čím víc, tím líp", některé minerální látky nebo vitamíny mohou v nadměrném množství velmi uškodit. Pozor je třeba dávat například na přidávání vápníku, který mnoho majitelů s dobrým úmyslem podpory růstu kostí velkých plemen přidává do krmiva, jež má tohoto prvku samo o sobě dostatek. Výsledkem pak může být ukládání vápníku do různých orgánů a následné zdravotní problémy.

Kromě vlastního krmiva samozřejmě budeme potřebovat také misky – ideální, dobře omyvatelné, rozkousání odolné a pachově neutrální jsou např. nerezové. Misku na vodu je dobré zvolit dle očekávané denní spotřeby vody za den. Je to z toho důvodu, abychom měli přehled, zda pejsek nepije více, nebo méně, než je obvyklé. Průměrně by pes měl vypít cca 100 ml vody na 1 kg za den, avšak hodnoty se liší dle typu přijímané potravy (granule X konzervy), aktivity, stáří, okolní teploty, výrazně vyšší příjem vody bude u kojících fen... Kromě této poměrně jednoduché kontroly příjmu zajistíme vhodnou velikostí misky také její neustálou čerstvost.

Nikoli nutnou, ale rozhodně užitečnou pomůckou jsou kontejnery a boxy na krmiva, které zabraňují nadměrnému přístupu vlhkosti, případně živým škůdcům (hmyz, hlodavci, kočky) a kromě toho velmi pěkně vypadají.

Autor: Jana Bubeníková