Cichlidy z jezera Malawi

Další rozsáhlé africké jezero, které je součástí národního parku, je jezero Malawi. I zde se vytvořila nesmírná druhová rozmanitost - složení a pestrost rybích obyvatel, včetně endemitů, nemá ve světě obdoby...

Čtvrté nejhlubší jezero světa nabízí neuvěřitelnou biodiverzitu, která souvisí s různými životními podmínkami a prostředím v jezeře, od hustě zarostlých zákoutí, přes písčité zóny, až po volnou vodu.

Pokud se máme dnes věnovat pouze cichlidám, napočítáme jich tu přes tři sta známých druhů a toto číslo jistě není konečné.

Kromě masivního rybolovu, znečištění vody a dalších změn v tomto křehkém ekosystému, jsou další hrozbou uměle vysazené druhy ryb (i evropských), které vytlačují a hubí ty původní, včetně cichlid, z nichž některé už se dají podle všeho považovat za téměř vyhynulé...

Život v akváriu
Podmínky pro chov malawských cichlid jsou podobné jako v případě těch tanganických. Vždycky doporučuji pořídit co největší nádrž, bez ohledu na velikost a druhovou skladbu ryb, abychom rybkám zajistili dobrý domov, i když jejich přirozenému prostředí se stěží přiblížíme. Samozřejmostí je vynikající filtrace vody a dostatek úkrytů v podobě kamenů, kořenů i pečlivě vybraných rostlin, kterých v tomto případě není potřeba mnoho.

Voda by měla být zásaditá a středně tvrdá. Malawské cichlidy jsou ryby teplomilné, tudíž pro dospělé jedince udržujeme vodu v nádrži kolem 26°C, nejlépe pomocí termostatu. Důležitá je přítomnost řas, které cichlidy za normálních okolností okusují ze skalisek a můžeme tím i potlačit "ničení" dalšího porostu.

Po mnoha negativních zkušenostech, které jsem zaslechla od chovatelů, bychom neměli tyto druhy ryb kombinovat například s oblíbenými krunýřovci, kteří by jistě v dutých kořenech a kamenných jeskyňkách našli příjemný úkryt, ale hrozí časté napadání hlavně od teritoriálních samců cichlid. Stejně tak se ze stejného důvodu nedoporučuje chovat najednou více dospělých samců jednoho druhu.

Tyto cichlidy mají rády živou kořist, takže můžeme krmit klasicky třeba komářími larvami a nitěnkami, ale spokojí se i granulovanou potravou. Přidáváme i kousíčky vepřového srdce, nebo hovězích jater, ale zásadně nepřekrmujeme!

Pod jednotný název M'Buna - roztloukači kamenů, se řadí například rody Labeotropheus, Melanochromis, Pseudotropheus a mnohé další.

Jsou to bojovné a aktivní ryby, vhodné do jednodruhového akvária. Tentokrát krmíme převážně rostlinnou potravou (např. spirulinou a dalšími řasami), i když mbuny by si určitě rády pochutnaly na masité svačině - v domácích podmínkách ovšem hrozí zablokování funkce střev a úhyn. Stravu můžeme doplňovat i zeleninou.

Jedním z nejagresivnějších druhů M'Buna je tlamovec pestrý.

Sameček poctivě brání své území. Vývoj jiker probíhá jako obyčejně v tlamě samičky a pokud se v období péče vylíhlé malé rybičky cítí v ohrožení, vracejí se tam schovat :)

 

Melanochromis auratus

Jedním z největších M'Buna cichlid je Pseudotropheus tropheops - sameček je hnědofialový a samička tmavě žlutá, dorůstají velikosti až 18 cm.
Jedním z nejstarších M'Buna známých v akvaristice je tlamovec příčnopruhý, kterého lze doporučit i začátečníkům. Zajímavostí jsou různobarevné formy těchto rybek, například red-red (samice a samec jsou oranžoví), blue-red nebo OB s tmavými skvrnami...

Autor: Kateřina Mikula