Chov pštrosů

Nehodí se asi mluvit zatím o nějaké tradici, tu si udržují snad jen některé malé farmy, ale sílící trend oslovuje víc a víc lidí. Jak je to tedy se samotným chovem? Důležité je vědět, že se nejedná o odchytávané divoké pštrosy, ale většinou k chovu vyšlechtěné druhy, přičemž asi nejrozšířenějším druhem pro chov je pštros dvouprstý.

Protože se jedná o největšího nelétavého ptáka, je potřeba k němu tak i přistupovat. Samec může dorůstat výšky dosahující až 2,5 metru a jeho váha se může dostat i přes 150 kg. Právě kvůli jeho rozměrům je potřeba dávat při chovu neustále pozor na pštrosovo chování, protože dokáže své dlouhé nohy používat nejen pro neuvěřitelně rychlý běh, ale také pro obranu. Kopnutím dokáže způsobit člověku zlomeninu nebo jiný vážný úraz.

Výběr vhodných prostor pro chov

Pštrosi se chovají v poměru 1 samce na 2 - 3 samice. Před začátkem chovu je potřeba počítat nejen s větším počtem pštrosů, ale také s velkými nároky na místo. Mělo by se jednat až o 1000 metrů čtverečních pro trojici, se kterou začínáte chov. Nedostatek místa a špatně zvoleného prostředí má vliv na psychiku a samozřejmě i celkový stav chovaných ptáků.

Pštrost je od přírody nelétavý, ale výborný běžec a prostor pro své zdraví bezpodmínečně potřebuje. Pokud začínáte s chovem od mláďat, je třeba jim poskytnout také prostory, kde budou mít přístup k naprosto rovnému terénu nebo podlaze. V opačném případě hrozí špatné vyvinutí jejich nohou.

Kromě dostatečného prostoru by měl areál poskytovat dostatek stromů a keřů, velkou zásobu pitné vody a nesmí být ohraničen elektrickým plotem. Výška ohrady by měla dosahovat téměř 2 metrů.

Čím krmit pštrosa?

Už od vylíhnutí je potřeba dodávat pštrosům dostatečně rozmanitou stravu, kterou ze začátku reprezentují především krmné směsi určení přímo pro pštrosí kuřata. Ta se doplňuje o vhodně zvolenou zeleň, která v jídelníčku zůstává až do konce života. Pro odrostlejší pštrosy se pak doporučuje zavést jako součást jídelníčku také dostatek vitamínových a minerálních doplňků, které pomáhají tělu růst. Množství a typ krmiva je ale třeba neustále hlídat, protože náhlá změna směsi nebo prostředí může vyvolávat u pštrosů zdravotní komplikace.

Zajímavé je, že pštros není vyhraněný býložravec. Naopak mu nevadí různé vařené maso.

Vhodnou stravu je vždy nejlepší konzultovat s odborníky a samozřejmostí je i neustálý přístup k čerstvé vodě, kterou je třeba jednou denně měnit.

Čím může pštros onemocnět?

U pštrosů jsou nejnáchylnějšími k nemocem mláďata. Vzhledem k pštrosímu životními stylu patří mezi nejčastější důvody nemocí parazité. Mezi ty nejnebezpečnější patří klíšťata. Vzhledem k přenášení chorob na náchylná pštrosí mláďata je třeba je chránit všemi možnými způsoby. Velmi nebezpečné můžou být také tasemnice z nevhodně upraveného masa.

Nejnebezpečnější je ale hemoragická enteritida způsobující krvácení ze zobáku a také krvavý průjem. Postihuje především mláďata mezi 1 a 3 měsícem a jedinou jistotou je předcházet této nemoci pomocí očkování.

Začínající chovatel by měl stravování i zdravotní stav svých pštrosů neustále konzultovat s odborníky.

Přesto se jedná o sílící trend, který má úspěch i mimo pštrosí farmy, kde se tito ptáci chovají především pro maso, vejce, peří a kůži.

 

Autor: Pavel Skoták