Chov krmných myší

Roztomilý čumáček, nevinný kukuč a drobné packy. Právě takhle může jedna skupina lidí vnímat laboratorní myši. Druhá skupina považuje myši za škůdce, která se musí hubit. Třetí skupina je bere jako nedílnou součást potravního řetězce. Mezi teraristy jsou myši jedny z nejběžnějších druhů hlodavců využívaných ke krmným účelům, avšak i někteří z nich sami vlastní myšky určené výhradně k chovu. V tomhle článku se zaměříme, jak založit vlastní chov krmných myší.

Chovné zařízení
V profesionálních chovech a velkochovech se používají speciální plastové nádrže s drátěným víkem, v němž jsou zabudovaná krmítka a automatické napáječky. V domácím chovu se také dají využít, obvykle označované jako T3 (440x280x160 mm) nebo T4 (590x380x200 mm). Vyrábí se v několika barevných variantách. Vhodnější bývají s průsvitným dnem, jelikož se tak lépe kontroluje znečištění podestýlky a k myškám prostupuje více světla. Plastové nádrže lze nahradit vyřazenými akvárii nebo celoskleněnými elementkami, které se musí opatřit víkem. Víko, např. pletivo s jemnými oky, chrání před myším útěkem. Časté užití najdou i klece pro chov drobných hlodavců, jenže jejich nevýhodou je nízký okraj, přes který myši vyhazují podestýlku a krmivo. Obecně plastové nádrže vedou, protože se snadno čistí, dezinfikují, mají poměrně malou hmotnost a jsou nerozbitné. Každé chovná nádrž se vybavuje dostatečně velkou napáječkou a miskou na krmivo. Miska na vodu se nedoporučuje, poněvadž myši je s oblibou zahazují podestýlkou.

Podestýlka
Aby se náklady na chov snížily na minimum, jako stelivo poslouží neprašné hobliny nebo piliny, neboť prach zalepuje myšatům nosní dírky a hynou kvůli zadušení. Hobliny i piliny mají výborné savé vlastnosti a pohlcují pachy, což je v chovu myší velmi důležité, neboť myší močovina nikomu nevoní. Mnozí chovatelé často sáhnou po pilinách z jedlového nebo smrkového dřeva, které se mění 1 – 2 krát týdně za novou ve 2 cm vrstvě. K nejlevnějším variantám podestýlky patří útržky novinového papíru, jenže se musí měnit častěji, zpravidla jednou za 2 – 3 dny.

Krmivo
Myši spadají mezi všežravce, tudíž ve své stravě potřebují jak rostlinnou, tak živočišnou složku. V současné době lez sehnat krmení pro myši v libovolném obchodě s chovatelskými potřebami a používají se jak granulované krmivo, tak krmná směs. Ze směsi si myš vybírá, co sní a co se vyhodí z misky. Ostatně pošlapaného a pokáleného krmiva se ani netknou. U granulovaného krmiva nemá myš na výběr, tudíž nevzniká žádný odpad, a dostane do sebe všechny nezbytné složky, které potřebuje ke svému správnému vývoji, popř. zamezí kanibalismu mezi zvířaty (hrozí u myších prvorodiček, které mohou část potomstva sežrat) a vyčerpání chovných samic. Granule a peletky jsou stejně prospěšné i pro mláďata, nimiž se zajistí jejich vyrovnaný a rychlý růst.
Jestliže se chovatel chce vyhnout průmyslově vyráběným granulím a krmným směsím, chovní jedinci se převážně krmí obilninami: oves, ječmen, proso a kukuřice. Živočišná složka se zajistí přimícháním granulí pro psy nebo pro kočky. Strava se dále obohacuje čerstvou zeleninou (mrkev, rajčata, okurky atd.), ovocem (jablka, hrušky, banán, broskve apod.) a zeleným krmivem. Myši si velmi pochutnávají na pampelišce nebo na fialových květech vojtěšky.

Chovná skupina
Do chovných nádržích s minimálními rozměry 400x250x150 mm se umisťuje až pět samic a jeden samec. Samice by neměly být mladší 8 týdnů, u samce je ideální věk 10 – 11 týdnů. Doba březosti trvá 18 – 21 dní a samice může znovu zabřeznout už po 12 hodinách od porodu. V jednom vrhu se rodí obvykle 10 – 15 mláďat, někdy i více, vždy záleží na stáří a kondici chovné samice. Po 6 měsících se samice vyměňují za nové, neboť s vyšším věkem klesá jejich produktivita. Samci se mění po 8 měsících.

Autor: Monika Balcárková