Chov krmného hmyzu – potemníci

Kdo jednou propadne kouzlu chování vlastního krmného hmyzu, často zabrousí až do takové hloubky, kam by si před pořízením terarijního zvířete netroufl. Na seznam nejběžnějšího krmného hmyzu ještě patří brouci potemníci, kdy se nejčastěji zkrmují jejich larvy. Ač svým vzhledem odradí nejednoho člověka, pro hmyzožravého plazíka jsou larvy příjemným zpestřením jídelníčku.

Mláďata hmyzožravých plazů se často rozkrmují na larvách potemníka moučného (Tenebrio molitor), dospělci si už pochutnají na větších larvách potemníka brazilského (Zophobas morio). Oba druhy se ve volné přírodě vyskytují na suchých a teplých stanovištích, což jsou hlavní kritéria úspěšného odchovu, a podmínky jejich chovu jsou totožné. I když je chov potemníků snadný, larvy se zkrmují jenom příležitostně, neboť jejich tučné složení při dlouhodobém krmení terarijního zvířete může nadělat paseku v trávicím traktu chovaného jednotlivce.

Chovné nádrže a jejich vybavení

K osvědčeným chovným nádržím pro potemníky se řadí nádoby s hladkými stěnami, ať už z plastu nebo ze skla. Optimální rozměr nádrže pro 50 dospělých brouků, ve které by se vyskytovala všechna vývojová stádia, je 500 x 500 x 300 mm. Nádoba se neuzavírá neprodyšným víkem, ale osvědčila se jemná síťovina ze záclonoviny nebo punčoch. Tím se zabrání zvyšování vlhkosti, která potemníkům nesvědčí, a rozmnožení nepříjemných roztočů, kdy by se musel chov zlikvidovat, chovné nádrže dezinfikovat a chov založit znovu. Alespoň ve 4 cm vrstvě se pokládá dno nádrže substrátem skládající se z pšeničného šrotu, sušeného mléka nebo ovesných vloček. Jako úkryty poslouží vlnitý papír či kartonová plata od vajec. Na vrstvu substrátu se pokládá 10 cm kousek stromové kůry, na které se servíruje krmení pro brouky. Miska na vodu se vůbec nepoužívá, jelikož dospělí brouci se stravují ovocem a zeleninou, takže potřebné tekutiny získají právě odtud.

Odchov

Potemníci mají kanibalistické sklony a pro větší výtěžnost chovu se doporučuje oddělovat substrát s čerstvě vylíhlými larvami do samostatné nádoby a stejně tak se to dělá i se zakuklenými jedinci, které by larvy zase mohly okusovat. Jednou týdně se vyjmutý substrát s vajíčky a larvami nahrazuje novým. Chovu postačuje běžná pokojová teplota kolem 20°C, přesto potom vývojový cyklus trvá asi půl roku. Napomoct se tomu dá zvýšenou teplotou nad 25 °C za využití topných desek nebo kabelů, které se instalují pod chovnou nádobu. Pozor však na zvýšenou teplotu nad 35 °C, kdy potemníci hynou. Mnozí chovatelé nádrže s chovnými jedinci umisťují nad terária s plazy.

Potrava

Všežraví potemníci si pochutnají na všem, co jim v nádobách přistane. Larvám, které jsou primárně určené na krmení hmyzožravého plaza, se předkládá pestrá strava. Krom různého šrotu (pšeničný, kukuřičný, sojový, vojtěškový,...) se potemníci přikrmují strouhankou, piškoty, kvasnicemi, krevní moučkou, ovesnými vločkami i zbytky pečiva. Potřebné vitamíny, minerály a vodu získají z ovoce a zeleniny. Zužitkovat se dají i přebytky z kuchyně. Jako zdroj proteinů poslouží nadrcené psí nebo kočičí granule.

 

Autor: Monika Balcárková