Český fousek

Český fousek je všestranně lovecky upotřebitelný pes pro lov v poli, na vodě i v lese.  Je to sebevědomý pes, který je oddaný svému pánovi. Je snadno cvičitelný a učenlivý, ale nesnáší hrubé zacházení.

Základní informace

	PES	FENA
VÁHA (KG)	28 - 34	22 - 28
VÝŠKA (CM)	60 - 66	58 - 62
CELKOVÝ DOJEM	ušlechtilý, střední velikosti, s tvrdou srstí	ušlechtilá, střední velikosti, s tvrdou srstí
POVAHA	snadno ovladatelný a přítulný k člověku	snadno ovladatelná a přítulnýá k člověku
SRST	krátká, trojího typu	krátká, trojího typu
PRŮMĚRNÝ VĚK	12 - 13 let	12 - 13 let
NÁROČNOST NA VÝCHOVU	nenáročný	nenáročná
NÁROČNOST NA POHYB	velmi náročný	velmi náročná
FCI	ohaři	ohaři

Povaha plemene

Jedná se o všestranný typ ohaře, který se projevuje vytrvalostí, výkonností, pracovitostí a odolností. Je to sebevědomý pes, který je oddaný svému pánovi. Je snadno cvičitelný a učenlivý, ale nesnáší hrubé zacházení. Jeho charakteristickými vlastnostmi jsou zejména výrazný smysl pro stopu, pevné vystavování, vynikající vlohy pro přinášení a cílevědomé sledování stopy na vodě při velké ochotě k vodní práci. Dobře zvládá práci v obtížném terénu i extrémní počasí.

Původ

Nejstarší a zcela konkrétní zmínka o českém loveckém psu, zvaném canis bohemicus, pochází z roku 1348, kdy Karel IV. daroval markraběti braniborskému Ludvíkovi "k bavení se honbou výkonné tři psy honné”. Karel IV. používal české fousky jako lovecké psy. Z doby Karlova syna Václava IV. jsou již doloženi i vodiči, slídnici, chrti, štváči, psi pod sokola, býkohryzové a další. Českého fouska tak lze zařadit mezi jedno z nejstarších plemen ohařů v Evropě a zřejmě může být nejstarším drsnosrstým ohařem.

V roce 1884 pak vyzval členy České lesnické jednoty lesmistr Zenker ke snahám vyhledat a zachovat původní české plemeno loveckého psa. V roce 1896 byl v Písku založen specializovaný klub chovatelů českého fouska. Po skončení první světové války došlo k obnovení chovatelského klubu s názvem Spolek pro ohaře hrubosrsté - český fousek. Ten převzal standart českého fouska z roku 1882 a postavil chov na skutečně odbornou úroveň. Přesto byl český fousek uznán Mezinárodní kynologickou federací (FCI) až v roce 1964.

Standardy a charakterictické rysy

Český fousek je středně velký pes s dobře vyvinutými svaly. Má dlouhou, užší hlavu s charakteristickým vousem na čenichu, na bradě a nad očima. Oči jsou tmavé s inteligentním výrazem. Český fousek má tři druhy srsti. Hebká a hustá podsada, dlouhá asi 1,5 cm, chrání fouska během chladnějších období před vlhkostí, v teplých měsících se skoro ztrácí. Krycí srst měří 3 až 4 cm, je rovná a přiléhající. Poslední vrstvou jsou štětinaté a hrubé pesíky, dlouhé 5 až 7 cm, které fouskovi vyrůstají na hrudi, pleci a slabinách.

Barvu má český fousek světlou s tmavými plotnami nebo bez nich, nebo může být hnědý s prokvetlými světlými znaky na hrudi a dolních částech končetin, je známa také čistě hnědá varianta.

Využití plemene

Český fousek se s oblibou využívá jako všestranný lovecký pes v lese, v poli i při vodních pracích, kde se projevuje živě a aktivně.

Za poskytnuté fotografie děkujeme chovatelské stanici z Kyjovic.