Československý vlčák

Vysoce inteligentní a samostatný pes, se kterým se rozhodně nikdo nebude nudit. Je to velice temperamentní a aktivní plemeno, proto by měl být jeho majitel zkušený chovatel s dostatkem času pro jeho výchovu.

Základní informace

	PES	FENA
VÁHA (KG)	nejméně 26	nejméně 20
VÝŠKA (CM)	nejméně 65	nejméně 60
CELKOVÝ DOJEM	stavbou těla, pohybem, osrstěním, barvou srsti a maskou připomíná vlka	stavbou těla, pohybem, osrstěním, barvou srsti a maskou připomíná vlka
POVAHA	temperamentní, velmi aktivní, vytrvalý, učenlivý, rychle reagující, neohrožený a odvážný	temperamentní, velmi aktivní, vytrvalý, učenlivý, rychle reagující, neohrožený a odvážný
SRST	rovná, hustá, zbarvení žlutošedé až stříbrošedé se světlou maskou	rovná, hustá, zbarvení žlutošedé až stříbrošedé se světlou maskou
PRŮMĚRNÝ VĚK	12 let	12 let
NÁROČNOST NA VÝCHOVU	velmi náročný	velmi náročná
NÁROČNOST NA POHYB	náročný	náročná
FCI	plemena ovčácká, pastevecká a honácká	plemena ovčácká, pastevecká a honácká

Povaha plemene

Československý vlčák představuje psa velmi temperamentního, vytrvalého a aktivního, který miluje pohyb. Je odvážný, neohrožený, s bystrými smysly, skvělými orientačními schopnostmi a výborným čichem, ale také sklonem k nedůvěřivosti.

Svému pánovi je bezmezně oddaný. Je učenlivý, ale výchova vyžaduje zkušenosti a trpělivost. Československý vlčák je přizpůsoben k životu ve všech povětrnostních podmínkách, nevadí mu horko, zima ani vlhko. Je proto nejlepší chovat ho venku, nejlépe s dostatečně velkým výběhem. Pokud žije pes venku, je důležité, aby měl přístup do domu, aby měl stálý kontakt se svojí rodinou.

Původ

Počátek historie tohoto plemene se datuje od roku 1955, kdy se začalo s křížením karpatského vlka s německým ovčákem. Zpočátku bylo křížení prováděno jako vědecký experiment. Později se zrodila myšlenka vyšlechtit nové plemeno s cílem zachovat vlčí vzhled, zdraví a přitom upevnit povahové vlastnosti pracovního psa. První kříženci se narodili v roce 1958 a začali být označováni jako český vlčák. V sedmdesátých letech byla vytvořena dostatečně široká základna chovatelů pro založení klubu. V roce 1981 se podařilo získat souhlas Českého svazu chovatelů se zápisem československých vlčáků do Hlavní plemenné knihy psů v Praze a se založením Klubu chovatelů československého vlčáka. Federální výbor chovatelských svazů dal v roce 1982 souhlas s celostátní působností nového klubu a se založením slovenské pobočky Klubu. V roce 1989 bylo plemeno uznáno FCI na zkušební dobu a po 10 letech, v roce 1999 již definitivně, jako mezinárodně uznané plemeno. Zemí původu plemene je Československo, po rozpadu republiky se stala patronem plemene Slovenská republika.

Standardy a charakteristické rysy

Československý vlčák je středně velký až velký pes, který stavbou těla, barvou i osrstěním nezapře svůj vlčí původ. Má souměrnou hlavu s podlouhlým čenichem a typickýma úzkýma vlčíma očima jantarové barvy. Uši mají trojúhelníkovitý tvar a jsou tenké a vzpřímené. Krk je dobře osvalený, přičmež pes musí bez námahy dosáhnout čenichem na zem. Končetiny jsou rovné a pevné, ocas svěšený, při vzrušení jej vztyčí srpovitě nahoru. Je pro něj typický lehký, prostorný klus. Srst je rovná s povolenými barvami žlutošedá nebo stříbrošedá. Typická je pro něj světlá maska na hlavě, krku a hrudi. Na zimu mu narůstá mohutná podsada.

Využití plemene

Československý vlčák je dnes plemenem všestranně upotřebitelným, plně cvičitelným, i když má svá povahová specifika. Při cílevědomém, zároveň však velmi citlivém a inteligentním výcviku, lze s těmito psy uspět i na poli sportovní kynologie.

 

Fotografie poskytla chovatelská stanice ArQeVa.