Barzoj - ruský chrt

Pes, který je ušlechtilý navenek i uvnitř. Je to klidný a vyrovnaný pes, který má velmi rád svou rodinu a děti. Pokud vyrůstá s jinými zvířaty, má s nimi dobrý vztah.

Základní informace

	PES	FENA
VÁHA (KG)	35 - 48	35 - 48
VÝŠKA (CM)	75 - 85	68 - 78
CELKOVÝ DOJEM	velký, impozantní, mimořádně ušlechtilý s polodlouhou srstí	velká, impozantní, mimořádně ušlechtilá s polodlouhou srstí
POVAHA	klidný, zdrženlivý, ale také jistý a neohrožený	poslušná, bezkonfliktní, inteligentní, veselá
SRST	měkká, hebká, zvlněná, kadeřavá, bílá, zlatá, zlatá se stříbrným nádechem nebo s tmavým stínem, červená, černě stínovaná s tmavou tlamou a končetinami, šedá, žíhaná, pálení je povoleno	měkká, hebká, zvlněná, kadeřavá, bílá, zlatá, zlatá se stříbrným nádechem nebo s tmavým stínem, červená, černě stínovaná s tmavou tlamou a končetinami, šedá, žíhaná, pálení je povoleno
PRŮMĚRNÝ VĚK	11 - 13 let	11 - 13 let
NÁROČNOST NA VÝCHOVU	nenáročný	nenáročná
NÁROČNOST NA POHYB	náročný	náročná
FCI	chrti	chrti

Povaha plemene

Barzoj je klidný a vyrovnaný pes, který nesmírně miluje svou rodinu a k jejím členům se dovede velmi citově upoutat. Má silný cit pro atmosféru a s jistotou vycítí, kdy je smutná, kdy napjatá a kdy radostná. Nepatří k plemenům, která se chtějí za každou cenu v rodině prosadit a dostat se na post nejvyšší. Bez problémů se vyrovná i se samotou po dobu nepřítomnosti majitelů, ale je třeba respektovat jeho životní potřeby a po návratu mu věnovat dostatek času.

Má rád děti a je k nim neuvěřitelně tolerantní a snášenlivý. Pokud jako malé štěně vyrůstá v domácnosti s jinými zvířaty není s tím žádný problém. Vůči cizím lidem si zachovává odtažitý až odměřený postoj.

Barzoj, ač je to chrt, je ve své podstatě líný pes. Samozřejmě potřebují pohyb, ale nikoli přes míru. Jsou to sprinteři, takže pokud mají možnost volného pohybu zasprintují si krátce a razantně a pak se již pohybují normálním tempem, jako každý jiný pes.

Jsou schopní zvládnout základy poslušnosti. Cvičitel však musí mít notnou dávku zkušeností, protože barzoj nesnáší hrubé zacházení, křik a dril.

Původ

Plemeno barzoj bylo pravděpodobně vyšlechtěno z plemen Stepnaja Borzaja a Chortaja Borzaja.

Své uplatnění nacházel při lovu, převážně vlků za pomocí honičů. V případě celkového systému lovu s honiči a barzoji jde o novodobý “vynález”, který od provozovatele vyžadoval nemalé finanční náklady. V obrovských psincích bylo často chováno až 1500 chrtů a honičů, což vyžadovalo četnou armádu personálu, který se o vše staral. Samotný lov byl velkolepým divadlem. Smečka honičů, vyháněla zvěř z lesa na nevelké louky, kde na ni, již notně unavenou, čekali lovci s barzoji. Barzoji byli na místa lovu často dováženi na vozech.Většinou byly loveny lišky a zajíci, nezřídka byl uspořádán i lov na vlka. Ulovení vlka považovala většina chovatelů barzojů za největší lovecký úspěch jejich psa a chlubila se jím. Přitom barzoji ve skutečnosti vlka nikdy doopravdy neulovili - ulovit totiž znamená kořist dostihnout a usmrtit ji, což je v případě barzojů možné u zvěře jako je liška, zajíc, drobní kopytníci apod. Při popisovaném lovu vyhnali honiči vlka na louku a úkolem chrtů bylo jej obklíčit a zastavit, dokud nedorazil člověk - lovec, který měl zvláštní úkol - na koni se přiblížil k vlkovi stojícímu v obranném postoji, ve vhodném okamžiku seskočil z koně na jeho záda, chytil ho za slechy a znehybnil.
Postupný zánik velkolepých štvanic nastával po roce 1861. V Rusku bylo zrušeno nevolnictví, čímž chovatelé psů přišli o levnou pracovní sílu. Chyběly jak prostředky, tak i lidé, kteří by se postarali o velké smečky. Počet chrtů se výrazně redukoval, takže v roce 1873 se již projevil úpadek chovu.Většina chovatelů si zakládala na tom, že jimi držení psi byli typičtí právě pro jejich chov a výrazně se odlišovali od chovů ostatních. Tak se stalo, že se vyvinulo množství typů barzoje. Linie jako Boldarev, Sumakov, Čelešev, Bibbikov a především Perchino byly ve své době pojmem.

Ve 20.století ruští šlechtici považovali barzoje za stavovský symbol, vnější projev své urozenosti a zámožnosti. Chrt měl v chudém Rusku větší cenu než kůň nebo kráva. To způsobilo, že po Velké říjnové revoluci byly stovky nádherných psů nemilosrdně likvidovány coby buržoazní přežitek. Vůdci revoluce měli brutální přístup ke všemu aristokratickému, tedy nejen k samotné carské rodině, ale i ke všemu co k ní patřilo. Naštěstí se ještě před první světovou válkou barzoj dostal do módy i v západní Evropě, kde již vzniklo několik chovných stanic.

I po revoluci se podařilo evropským a americkým chovatelům nakoupit v Rusku (převážně ze Sibiře) kvalitní psy, a tak se postarat o zachování cenného genetického materiálu.

Standardy a charakteristické rysy

Barzoj je vysoký a impozantní pes štíhlé postavy. Tělo má tvar mírně ohnutého oblouku, hrudník je hluboký, ale úzký. Nohy jsou dlouhé, dobře vyvinuté s paralelním postojem. Ocas je nízko nasazený, dlouhý, srpovitě zahnutý.

Hlava je menší, znatelně úzká, čenich je delší než mozkovna. Oči mají mandlový tvar a tmavohnědou barvu, jsou spíše velké a posazeny blízko sebe. Uši má barzoj malé, jemné a silně ochlupené.

Zvláštní eleganci mu dodává okruží husté, vlnité srsti na krku a bohatě povlávající prapory hedvábně kadeřavé srsti na hrudi, nohou a ocasu. Barva jeho srsti má nejčastěji světlý podklad s různě velkými tmavými znaky. Barevné varianty jsou bílá, zlatá, šedá, žlutošedá, červená, černá, žíhaná anebo kombinace uvedených barev.

Využití plemene

Dnes se barzoj využívá spíše jako společenský pes. Samozřejmě jej lze využívat i pro dostihy, ale ten správný dostihový chrt to není. Vzhledem k tomu, že v dnešní době se neprovozují žádné lovy s barzoji, orientují se chovatelé na klidné a vyrovnané povahy.

 

Za fotografie děkujeme chovatelské stanici Royal Lily.