Aljašský malamut

Přátelský pes, který miluje společnost lidí, kterou vyhledává. Potřebuje hodně pohybu, proto se hodí do aktivně založené rodiny s dětmi. Je to ideální společník dětí, jelikož je velice trpělivý a rád se účastní jejich her.

Základní informace

	PES	FENA
VÁHA (KG)	39 - 40	29 - 30
VÝŠKA (CM)	63,5	58,4
DÉLKA HŘBETU (CM)	60 - 70	60 - 70
OBVOD KRKU (CM)	47 - 68	47 - 68
CELKOVÝ DOJEM	velký, silný, mohutně stavěný	velká, silná, mohutně stavěná
POVAHA	laskavý, přátelský, věrný, oddaný, hravý, v dospělosti pozoruhodný svojí důstojností	laskavý, přátelský, věrný, oddaný, hravý, v dospělosti pozoruhodný svojí důstojností
SRST	silná a tvrdá krycí srst, hustá podsada, mastná a vlnitá, v letních měsících je srst  kratší a méně hustá, převažují různé odstíny šedé, až po červenou	silná a tvrdá krycí srst, hustá podsada, mastná a vlnitá, v letních měsících je srst  kratší a méně hustá, převažují různé odstíny šedé, až po červenou
PRŮMĚRNÝ VĚK	13 let	13 let
NÁROČNOST NA VÝCHOVU	náročný	náročná
NÁROČNOST NA POHYB	velmi náročný	velmi náročná
FCI	špicové a psi původního typu	špicové a psi původního typu

Povaha plemene

Psi tohoto plemene se vyznačují svou přátelskou povahou a potřebou úzkého kontaktu se svou lidskou smečkou. Také díky tomu je malamut ideálním společníkem dětí, který umí být trpělivý i k jejich divočejším hrám.

Zatímco k cizím lidem se rovněž staví přátelsky, ve vztahu k cizím psům mohou někdy nastat potíže, protože dominantní pes může záměrně vyvolávat rvačky.

Aljašský malamut potřebuje opravdu hodně pohybu, proto by měl být jeho majitel sportovně založený a fyzicky zdatný. Malamut může být výborným společníkem při jízdě na kole nebo při joggingu.

Pro roli hlídače se toto plemeno příliš nehodí, protože není přirozeně ostrý, vůči lidem je absolutně neagresivní a málo štěká.

Původ plemene

Historie plemen tažných psů je velmi úzce spjata se severskými národy, které byly již od počátku na své psy v mnohém odkázány. Aljašský malamut je jedním z nejznámějších saňových psů. Je to zároveň nejbližší příbuzný Sibiřského husky.

Původní vlastí plemene byla severozápadní Aljaška, pobřeží zálivu Cocebu v Beringově moři. Aljašský malamut byl chován k lovu, pasení, hlídání, k tahání a nošení nákladů. K největšímu rozmachu tohoto plemene došlo v dobách „Zlaté horečky“, kdy zlatokopové potřebovali velké množství tažných psů.

Od roku 1926 se chovem a šlechtěním malamutů zabývali profesionální kynologové. Hlavní důraz byl kladen především na zachování vynikajících pracovních vlastností plemene. I dnes se Aljašský malamut využívá jako tažný pes. Takové psí spřežení je schopno utáhnout těžké saně a to i na velmi dlouhé vzdálenosti. Zvláště je ceněn vůdčí pes těchto spřežení. Je velice chytrý a dokáže propočítat síly ostatních tažných psů a dělat odpočinkové přestávky přesně ve chvíli jejich potřeby.

Standardy a charakteristické rysy

Pro psy tohoto plemene je typická silná kostra s mohutnou skladbou svalstva. Oči malamuta jsou tmavé, mandlového tvaru. Uši má stojaté, trojúhelníkové. Ocas je položený vysoko a v klidovém stavu se otáčí na záda. Srst malamuta je středně dlouhá a hustá a má schopnost psa ochránit v jakémkoliv počasí. Barva srsti je našedlá až černá, někdy se mohou objevovat zlatavé až hnědé stopy. Břicho a spodní část končetin jsou bílé. Pro souvislé zabarvení je povolena pouze bílá barva.

Využití plemene

Ačkoliv je malamut skvělým společníkem při sportovních aktivitách, tedy např. při jízdě na kole, joggingu, nebo i při plavání, je pro něj nejpřirozenější práce v zápřahu. Malamuti vynikají vytrvalostí, nikoliv rychlostí. Nejlépe mu vyhovují závody na dlouhé tratě.

Uplatnění najde také při nejrůznějších psích sportech jako např. mushing, canicross, skijöring, bikejöring, apod.

 

Za fotografie děkujeme chovatelské stanici Yantarni.