10 faktů o ptácích, které jste jistě nevěděli

Někomu se ptáci mohou jevit jako docela nudná stvoření. Nenechte se však balamutit touto otřepanou frází. Už jen jejich schopnost trávit většinu svého života v oblacích a vydávat se i na tisíce kilometrové cesty napříč světem je obdivuhodná. Avšak existují i další fakta, nad kterými zůstává rozum stát.

Příbuzní s dinosaury

Věděli jste například, že ptáci jsou jedním z nejbližších žijících příbuzných Tyranosauruse Rexe? Je to tak, jeho nejbližším žijícím příbuzným je slepice.

Ptačí sluch

Podle jistých studií bylo zjištěno, že až třetina lidí, která chová ptáky jako své domácí mazlíčky, jim pouští rádio nebo televizi, když odcházejí z domu. Důvodem je prý zvuková kulisa, díky které se ptáci necítí tak sami.

Ptačí oko

Na první pohled nepůsobí ptačí oko jako velké, avšak v porovnání s lidským okem je přímo obrovské. Ptačí oči totiž zabírají až 50 % hlavy, zato lidské oko zabere zhruba jen 5 %. Abychom to tedy mohli porovnat, lidské oči by museli mít velikost přibližně baseballového míčku.

Sovy

Dle mého názoru jsou sovy jedni z nejzajímavějších ptáků. Už dříve jsme se zabývali tím, že mají jedno ucho postavené výše než to druhé. Dalším faktem ze světa sov je, že sovy nemohou hýbat očima. Vynahrazují si to však svou schopností otočit svou hlavu o 360° - takže kolem dokola.

Teplota ptáků

Teplota ptáků je přibližně o 7 až o 8 stupňů vyšší než průměrná teplota člověka. Proto až ³/₄ vzduchu, který ptáci vdechují, slouží k ochlazení těla, protože na rozdíl od člověka nejsou ptáci schopní se potit.

Ptačí vejce

Co se týče ptačích vajec, tak byla vědecky dokázána souvislost, mezi barvou vejce a ušních lalůčků. Podle vědců se totiž ptáci, kteří snáší hnědá vejce vyznačují červenými ušními lalůčky. V jednom slepičím vejci bylo nalezeno naráz 9 žloutků, což je světový rekord. A věděli jste, že pokud byste chtěli uvařit pštrosí vejce natvrdo, zabralo by vám to přibližně 2 hodiny?

Jedovatý pták

Jedním z mála jedovatých ptáků na světe je pištec černohlavý, který žije na Nové Guinei. Jeho peří je černě, oranžově a hnědě zbarvené. Jed batrachotoxin je obsažen v jeho peří a kůži. Při doteku způsobí u člověka pálení kůže. Pištci však jed neprodukují sami, získávají ho z potravy, a to konkrétně z brouků z rodu bradavičníkovitých.

Poštovní holub

Za první světové války existoval poštovní holub jménem Cher Ami, který při doručování pošty přišel o oko a jednu nohu. I přes to však zprávu doručil. Později byl dokonce i vyznamenán a získal i dřevěnou protézu.

Ptačí strava

Tradiční přirovnání, že jí někdo „jako ptáček“, poukazující na to, že někdo opravdu málo jí, mělo původně odkazovat na něco úplně jiného. Mnoho ptáků je denně schopno sníst až dvojnásobek své váhy. Jsou to například kolibříci, kteří jedí zhruba každých deset minut a v nektaru spotřebují právě asi dvojnásobek své tělesné hmotnosti. Ve skutečnosti potřebuje pták (v poměru své velikosti) více potravy než například dítě, či kočka.

Co bylo dřív?

A na závěr následuje rozlousknutí tradiční filosofické otázky. Co bylo dřív? Slepice, nebo vejce? Vědci z National Geographic tvrdí, že tomu přišli na kloub. Plazi se totiž líhnuli z vajec dlouho před tím, než existovaly slepice. Podle nich se první slepice vylíhla z vejce, které v té době v podstatě nebylo ani sneseno ptákem. Proto je nutno konstatovat, že dříve, než slepice bylo opravdu vejce.

 

Autor: Adriana Pospíšilová