Jak vykoupat kočku

Jak by vám jistě potvrdil téměř každý chovatel, koupání koček je činnost velmi ošemetná. Většina koček se vodě vyhýbá jako čert kříži a v momentě, kdy sáhnete pro kočičí šampon, její chlupaté veličenstvo mizí pod gaučem nebo postelí. To ale neznamená, že jednoho dne nenastane chvíle, kdy se i ten nejlépe schovaný kočičí kožíšek nedostane do kontaktu s teplou vodou a šamponem pro kočky.

 

 

Než se pustíme do „popisu práce“ je potřeba říci si pár slov o tom, kdy kočičáka koupat. Kočičí srst a kůže totiž není na vodu a chemické přípravky stavěná, a proto zde, více než kde jinde, platí pořekadlo „méně znamená více“. Ostatně samotný fakt, že kočky tráví péčí o kožíšek více než tři hodiny denně, o mnohém svědčí. A vše má svůj řád. S očistou začínají od hlavičky, kde nasliněnou tlapkou odstraňují nečistoty a prach, postupují přes ramena a přední packy, pak na řadu přichází boky a choulostivá místa, zadní tlapky a nakonec ocásek. Jediné místo, kam si kočka sama nedosáhne, je mezi lopatkami. A přesně proto je to právě toto místo, kam se aplikují různé antiparazitní spot-ony. A protože kočky svůj kožíšek dokážou samy udržet ve skvělé kondici, k jejich koupání by mělo docházet pouze výjimečně a když je to nezbytně nutné. Kočičí srst a kůže tvoří několik vrstev, které chrání pokožku před vysoušením a vznikem nepříjemných ekzémů a plísní, působí ale také jako ochrana před nepřízní počasí ať už v létě, nebo v chladných zimních měsících. A pokud ji budeme máčet a šamponovat příliš často, o tyto ochranné funkce ji připravíme.

Něco jiného jsou samozřejmě výstavní kočičky. U nich je ve většině případů koupel naprostou nezbytností, i tak se ale neprovádí bezprostředně před odjezdem, protože i ten nejšetrnější přírodní šampon bez parabenů připraví kočičí srst o její přirozenou elasticitu a lesk. I koupání koček, které se pravidelně účastní výstav, ale má svá pravidla. Taková koupel se provádí obvykle týden až deset dní před výstavou a její součástí není jen šampon, ale také kočičí kondicionér, různé spreje a dost možná i speciální parfém pro kočky. Mezi ty, kterým se takové pravidelné koupele dostávají, jsou nejčastěji dlouhosrsté kočky jako mainské mývalí či perské, ale nevyhnou se jim ani krátkosrsté kočky, které se pyšní světlým kožíškem.

A jak že koupat kočku? Ještě než se do toho pustíte, musíte si připravit veškerou potřebnou výbavu. Po ruce musíte mít určitě šampon, větší osušku, protiskluzovou podložkum, a pokud jste hodně odvážní, připravte si i fén. Volitelný je potom kondicionér pro kočky a rozčesávací hřeben či kartáč.

Jak na výběr ideálního šampónu? To závisí na tom, jakou kočičku hodláte koupeli podrobit a co od koupele očekáváte. Pokud jen potřebujete vymýt špínu z kožíšku, postačí vám obyčejný šampon určený pro kočky. Pokud máte kočičku dlouhosrstou, je dobré sáhnout také po kondicionéru, nebo po šampónu, jehož součástí jsou složky, které zabraňují plstnatění a zacuchávání srsti. Když se do vaší domácnosti vkradou nepříjemní vnější parazité, pak je potřeba sáhnout po antiparazitním šampónu proti blechám, který černé pasažéry z kožichu zaručeně vyžene. Když kočičku trápí kožní potíže s ekzémy a kožními alergickými reakcemi, po poradě s veterinárním lékařem sáhněte po speciálním přípravku, který od potíží pomůže. A pokud chcete vykoupat nezbedné kotě, nezapomínejte, že stejně jako váš šampon nepoužijete na mytí vlásků svého malého potomka, ani šampon pro koťata není radno podceňovat. 

Na co si však při výběru šamponu dávejte pozor, je jeho určení. Zejména u šampónů antibakteriálních je nezbytné koukat na to, aby nebyly určeny pro psy. Antiparazitní šampóny pro psy totiž často obsahují permethrin nebo jeho deriváty, které jsou pro kočky velmi nebezpečné a i v malých dávkách mohou mít fatální následky.

Den před samotným koupáním raději ostříhejte kočičce drápky, protože zejména pokud není na vodu a koupání zvyklá, mohli byste schytat nejeden krvavý šrám. Jak totiž naznačuje mnoho vtipných návodů kolujících po internetu, kočičí koupání je něco jako silový trénink, kde vítězem často bývá kočka visící na koupelnovém závěsu v tom lepším případě, v tom horším potom na vašich zádech.

Když máte vše potřebné po ruce, pusťe se do díla. Pokud máte možnost, raději než sprchu, používejte při kočičí koupeli vanu napuštěnou vodou. Docela dobře ale poslouží i hlubší umyvadlo nebo lavor. Kontakt s vodou je už tak pro kočky velmi stresující, a pokud jim k tomu všemu pustíte ještě sprchu, pravděpodobně budete sundávat k smrti vyděšenou kočku z lustru. Vodu napusťte tak, aby dosahovala teploty v rozmezí 33°C až 39°C. Vhodnější je horní hranice, protože odpovídá teplotě kočičího organismu a zabraňuje tak nechtěnému prochladnutí.

Pokud to situace jen trochu dovolí, snažte se s kočičkou co nejméně prát. Krom toho, že riskujete nepříjemné zranění, zbytečně její kočičí veličenstvo ještě více znervózňujete. A protože žádný učený z nebe nespadl, nezapomeňte, že první koupání může být poněkud chaotické, protože celý proces je pro kočičku nový a s velkou pravděpodobností i nepříjemný.

Než se pustíte do šampónování pořádně srst namočte. Nezapomeňte však, že kočičí srst není jen o tom, co vidíte zvenčí, ale také o tom, co tvoří tělu pomyslnou ochrannou bariéru, tedy o podsadě. Právě ta stojí v cestě horkým slunečním paprskům, mrazivému zimnímu větru a dotěrným dešťovým kapkám, a proto je její důkladné zvlhčení nejen velmi důležité, ale občas i dosti zdlouhavé. Teprve když je podsada mokrá, přichází na řadu šampón. Dostatečné množství naneste na srst a masírujte stejně, jako když si myjete vlasy. Dejte ale pozor na to, aby se pěna nedostala do blízkosti očí, tlamky, čumáku a uší. Když je šampón napěněn a vmasírován do srsti, začněte s oplachem. Je velmi důležité, aby se z kočičího kožíšku dostala naprosto všechna pěna, protože každá kočička, která právě absolvovala koupel, se bezprostředně po ní bude snažit kožíšek jazykem domýt a mohla by si tak způsobit nepříjemnou nevolnost. Potom nastává ta pravá chvíle na kondicionér, který je ale také potřeba ze srsti důkladně odplavit. Když je kožíšek opláchnutý, sáhněte po osušce či ručníku a opatrně vymačkejte z kožíšku vodu.

Další osušení kočičky by mělo být tak rychlé, jak jen to vaše možnosti dovolí. Ideální je zvolit vysoce savou tkaninu, která přebytečnou vodu ze srsti dostane v co nejkratším možném čase. Pokud to psychické rozpoložení vaší kočičky dovolí, použijte fén a kožíšek dosušte. V každém případě by měla kočička zůstat v teple až do té chvíle, než úplně uschne. I když se to totiž nezdá, kočky jsou na změny teploty velmi citlivá stvoření a s mokrou srstí, v průvanu, studené místnosti, či na podlaze, mohou velmi rychle prochladnout. Máte-li v plánu potrápit kočičku ještě kartáčováním, počkejte, až bude její srst úplně suchá.

Existují kočičky, které mají z vody panickou hrůzu a jejichž koupel je prakticky neproveditelná. Pro ně je ideální volbou suchý šampón, který zbaví srst nečistot a zápachu bez nutnosti koupání, nebo čistící ubrousky, které se skvěle hodí i na otírání tlapek špinavých od použití kočičí toalety.  Pokud se však chcete vydat přírodní cestou, sáhněte po otrubách, které jsou známé pro svůj odmašťovací účinek. Předehřejeme troubu na 150°C a na 20 minut do ní vložíme otruby. Ještě teplé je potom vtíráme do srsti a následně velmi pečlivě vyčesáváme. Jen se musíte připravit na to, že po takové koupeli budete mít nejen uraženou kočku, ale také spoustu nepořádku, který bude potřeba uklidit.

Autor: Kateřina Dobešová