Jak na chov leguána zeleného

Zakoukali jste se do leguána zeleného a chtěli byste jej domů? Není divu, protože tenhle šupinatý ještěr se stává velmi oblíbeným domácím mazlíčkem pro jeho krotkou povahu. Ostatně se přizpůsobí jak chovu v teráriu, tak i na volno v bytě.

Původní domovinou statného ještěra je Střední a Jižní Amerika, kde obývá převážně tropické deštné pralesy, výjimečně se objevuje v bažinatých oblastech, v savanách nebo na mořském pobřeží. Jeho výskyt se rozšířil i na Floridu a Havajské ostrovy, ale zde byl vysazen uměle. Ačkoliv dorůstá až dvou metrové velikosti, umí výborně šplhat po větvích i do 30 metrové výšky, odkud má nejen skvělý přehled o okolním dění, ale také nezastíněné větve využívá ke slunění. Patří k ještěrům s denní aktivitou, kterou tráví skrytý v korunách stromů, k večeru slézá na zem za potravou.

Velikost terária

V chovu leguána se nabízí dvě možnosti: leguána umístit do velmi prostorného terária orientovaného na výšku, nebo menší terárium, taktéž orientované na výšku, s možnostmi procházek po pokoji. Leguán si brzy zvykne se vracet do terária. A jaké jsou ideální rozměry? Mláděti leguána do věku 12 – 18 měsíců postačí terárium o velikosti 60x50x80 cm (DxŠxV), tříletý jedinec už potřebuje nádrž velikou 100x60x100 cm. Pro pohlavně dospělého leguána se obstarává terárium s minimálními rozměry 200x100x200 cm. Každé terárium musí obsahovat propracovaný systém větracích mřížek. Mřížky se umisťují do horní a dolní části terária, čímž se zajistí cirkulace čerstvého vzduchu pro jedince a zároveň se zamezí vzniku průvanu. Větrací mřížky se neumisťují naproti sobě.

Substrát ano nebo ne?

Podklad terária lze zvolit z libovolného materiálu. Někteří chovatelé, kteří mají rádi přirozený vzhled, vysypávají dno namíchanou čistou hlínou bez chemických úprav s pískem v poměru 3:1. Jiní často sáhnou po tolik oblíbené rašelině, lignocelu či písku, avšak potrava nesmí přijít do kontaktu se substrátem, jelikož leguán při krmení může pozřít i kousek substrátu, a tak vznikají nejrůznější trávicí problémy. U těchto substrátu se také provádí pravidelná kontrola, zda nikde nevzniká plíseň, a odstraňují se exkrementy. Poslední skupina chovatelů leguánů se uchýlí k hygieničtější variantě, kteréžto jsou linolea, novinové papíry, hygienické podložky nebo umělý terarijní trávník, protože se rychle a snadno čistí vyměněním za nové anebo propláchnutím horkou vodou. Leguán se dokáže naučit chodit kálet na jedno místo, obvykle v rohu terária, kde se nachází hlína.

Dekorace

Jako výborní šplhavci potřebují leguáni ve svém teráriu dostatečné množství pevných a hrubých větví, na nichž se budou nejenom vyhřívat a odpočívat, ale přirozenou cestou si tak zbrousí drápy. Nesežene-li chovatel větve s členitou kůrou, může větve omotat konopnými provazy. Větve se přidělávají v teráriu napevno a neměly by se křížit. Kdyby náhodou leguán spadl z větve, tak aby si nezahákl nohu nebo ocas, což by vedlo ke zranění. Používají se větve z ovocných a listnatých stromů, pozor se však dává, aby větve nebyly jedovaté a příliš aromatické (cedrové dřevo). Každý chovatel se vyvaruje větvím ze šeříku a akátů. Nedostatek větví se nahrazuje množstvím pletených žebříků a prolézaček. Své místo v prostorném teráriu najdou i kmeny stromů a kořeny.

Živé rostliny v nádrži napomůžou udržet dobré klima, vlhkost (pohybuje se mezi 60 – 100%) a poskytnou šupinatému tvorovi dostatek úkrytu. Na druhou stranu leguán svým pohybem po teráriu dost kytek poničí. Zamezit tomu jde vysázením silnolistých kytek, banánovníků a různých druhů palem. Umělé rostlinstvo se nepoužívá, leguán je býložravý a mohl by mít tendence okusovat plastové lístky.

Voda

Leguáni milují vodu, a proto ve svém teritoriu potřebují prostornou vodní nádrž, v níž se můžou cachtat, ale i napít. Stejně tak si užívají i lázeň ve vaně každý den. Dává se pozor na teplotu vody, jestliže se leguán koupe ráno, aniž by měl možnost se nahřát. Teplota vody by se měla pohybovat kolem 20 – 25 °C, což nebude pro ještěra takový šok. Naproti tomu nahřátý leguán potřebuje mnohem teplejší vodu, maximálně 40 °C. Terárium se rosí denně, v horkých dnech a během svlékání šupináče i 2x denně.

Osvětlení

Leguáni jako mnozí terarijní živočichové jsou závislí na okolní teplotě. Jen tak dokážou nastartovat svůj organismus a prosperovat. Světlo a teplo se jim dodává v podobě lokálních žárovek, kdy se teplota pod nimi přesahuje i 40 °C po dobu 8 – 10 hodin denně. Topné kameny se v chovu nepoužívají, jelikož vyšší teplota zezdola ničí jejich střevní činnost a i ve volné přírodě jsou zvyklí přijímat teplo ze shora. Okolní teplota v nádrži se pohybuje kolem 30 °C s nočním poklesem na 20 – 25 °C. Sluneční záření se nahrazuje kvalitní UVB zářivkou, k níž by se ještěr měl umět vyšplhat. Stačí 50 cm rozdíl mezi UVB a plazem a jakoby tam žádné UVB neměl. Tahle zářivka je důležitá z hlediska metabolismu, sice se dá nahradit Combinalem AD3, jenže v rukou začátečníka je nebezpečná a zvíře se lehce předávkuje.

Potrava

Jídelníček těchto chovanců by měl být rozmanitý, ale vyvážený co se vápníku a fosforu týče. Jsou převážně býložraví, i když mláďata nemusí pohrdnout cvrčkem či jiným hmyzem. Leguáni si nejvíce pochutnají na listech stromů (ovocných, lípa, bříza), v menší míře se zkrmují květy a ovoce. Přes léto se krmí sezónním zeleným listí, které roste všude, akorát se vyvaruje sběru blízko silnic a míst, kam chodí pejskaři se svými chlupatými miláčky. Miska leguána se plní listy a květy pampelišky, vojtěšky, jetele, jahodníku i růže. Přes zimu se leguáni krmí senem i sušenými listy a květy. Jídelníček se obohacuje o strouhanou kořenovou zeleninu a čínské zelí, každopádně nelze tím leguána krmit denně. Jednou za čas se mohou krmit i speciálními granulemi pro herbivorní živočichy.

 

Autor: Monika Balcárková